A je to venku!

V nakladatelství Albatros právě vyšla knížka pro děti s názvem Věda hrou, jejíž autorem je Radek Chajda. Fotili jsme ji loni v létě a já se strašně těšila, až ji budu mít v ruce. Konečně jsem se dočkala. Nikdy bych neřekla, kolik času stojí vydání jedné takové knížky a kolik lidí se na tom vlastně podílí. Jistě tedy chápete, že se s vámi chci podělit o radost z mojí práce, protože tohle mi dává konečně smysl. Je pro mě velkou ctí, že jsem se na této knize mohla podílet, byla to moje první zkušenost a proto se raduju jako malé děcko. Velké poděkování patří především mojí kamarádce, bytové designérce a taky redaktorce Lejce Fouskové, za důvěru, kterou mi projevila a taky mým dalším kamarádům Petrovi Řezáčovi a Evě Jelínkové, kteří mi u focení vypomohli. Mám z toho fakt mega radost, protože je moje první, ale už teď můžu prozradit, že není poslední. V létě jsme se totiž opravdu činili a příští týden vyjde ještě jedna knížka od stejného autora. Takže se vaše děti mají na co těšit. Věda hrou je určena všem zvídavým dětem od 7 let a můžu vám slíbit, že se u ní nebudou ani trochu nudit! Naši kluci jsou z knížky nadšení a jsem přesvědčená, že zaujme i holky. Koupit ji můžete tady. Tak neváhejte! 

Fajn  den!

Foto © Barbora Grünwaldová

Fotografie podléhají autorskému zákonu. Jejich užití bez mého souhlasu není možné.

BYSÓN!

Neznáte? Poznáte! Nový časopis o designu tak trochu jinak. Humorný a fresh. Jiný v mnoha směrech. Překvapí už svým netypickým formátem A3, který do kabelky prostě neschováte. Není taky důvod, do kabelky patří Katka, ne ale Bysón. Ano, to je ten dlouho utajovaný kreativní projekt skupiny designérů, na kterém jsem se mohla alespoň malou špetkou podílet. První číslo tohoto časopisu spatřilo světlo světa 20.2.2016. a je to číslo výroční, protože interiérová škola IDK v čele s Tomášem Havránkem oslavila 5. výročí od založení. A mně bylo velkou ctí nafotit "Vídeňský řízek se svěžím bramborovým salátem" do rubriky Designová kuchařka. Fotili jsme někdy v polovině ledna a tady je výsledek.  Tohle číslo sice ještě v distribuci nekoupíte, ale to další už určitě ano! A kdyby někdo moc chtěl, napište si, zajistíme. Předkládám  malý výběr fotografií, i  těch, které v časopise nenajdete.

 

 

Úžasný styling Vídeňského řízku doslova vymazlila designérka Markéta Šilhavíková a na všechno a všechny dohlížel Tomáš Havránek. Jeden by neřekl, kolik práce dá takový vídeňský řízek připravit. Natož potom celý časopis. Co stálo za jeho zrodem si můžete přečíst u Markéty na blogu. A co dalšího v Bysónovi najdete? Koukněte!

První číslo je zaměřeno na kýč. Co je ještě design a co už kýč?

Najdete tu návod na výrobu vlastního bysona a košíčky. Stačí překreslit na střihový papír.

Zlatíčka. Zlatá ano, ale decentně!

Kdo by neznal značku Lavmi? Příběh značky a rozhovor s Janem Slovákem a Babetou Ondrovou.

Designová kuchařka s receptem na jídelnu, co má říz. Na tuhle dvoustranu jsem se pochopitelně těšila nejvíce! V Bysónovi toho najdete ale mnohem více. Pro inzerci a předplatné můžete psát na email studio@playdesign.cz

A neberte ten design tak moc vážně!

Foto © Barbora Grünwaldová

Fotografie podléhají autorskému zákonu. Jejich užití bez mého souhlasu není možné.

Pozitivní myšlení

Něco se změnilo. Teda já vím naprosto přesně co, ale protože ne všichni čtenáři jsou schopni to pobrat (bez urážky), zaonačím to do dvou doslova magických slov. Pozitivní myšlení. Něco zdánlivě tak samozřejmého a jednoduchého, co umí každý z nás a nic ho to nestojí. A přitom je to začátek všeho. I když zase tak jednoduché to úplně není, dá se tomu naučit a dá se na tom pracovat.  Kdo četl knihu Čtyři dohody, tak naprosto přesně zná ona čtyři pravidla. 1. Nehřešit slovem 2. Nebrat si nic osobně 3. Nevytvářet domněnky 4. Dělat všechno tak, jak nejlíp to umím. A když k tomu přidáme  svobodu svého vlastního já a jsme sami sebou, ze života máme rázem doslova ráj na zemi. Jednoduché, že jo? A vážně to funguje. To, co z nás vyzařuje, byť jen v myšlenkách, se nám jako bumerang dříve či později vrátí. Udržet si pozitivní myšlení pro mě třeba znamená, že: nesleduji zprávy v televizi, vlastně televizi nesleduji vůbec, kromě vybraných pořadů na ČT art nebo zajímavých cestopisů či přírodovědných filmů nebo dokumentů. Nečtu noviny, alespoň ne ty s politickým děním, protože tam se nic pozitivního nedozvíte. Nečtu články o nemocech a katastrofách a vyhýbám se lidem, kteří si v jednom kuse na všechno stěžují. A potom se žije o poznání lépe. Naopak se snažím myslet na úspěchy místo neúspěchů, na to, že něco zvládnu než že to nezvládnu a světe div se, funguje to! Opravdu a na všech úrovních. Zdraví, vztahy, práce i finance. A když se člověk ještě naučí nelpět na materiálních statcích (uff, to je ale děsně těžká věc), najednou zjistí, že má všeho dostatek a že je skutečně šťastný. A to je nepopsatelná lehkost bytí. Jsem šťastná! A už se to nebojím říct nahlas, protože vím, že tohle štěstí bude trvat tak dlouho, jak dlouho budu pozitivní já a už si nebudu malovat žádný bubáky do budoucnosti. A vám všem jsem chtěla popřát, abyste taky pozitivně mysleli a třeba někomu tento článek přijde vhod. Tak buďme šťastní, protože štěstí si děláme jen my sami a užívejme si života všemi smysly. Třeba s novou Soffa, která je tentokrát právě o smyslech!

Krásný den!

Foto © Barbora Grünwaldová

Fotografie podléhají autorskému zákonu. Jejich užití bez mého souhlasu není možné.

Soffa je tu!

Tak jsem se konečně dočkala! S donáškou až do postele, protože jsem ty bacily a choroby střídavě všech členů naší rodiny, nakonec neustála. Mám angínu. Takže program na víkend je jasný ... Soffa a sofa :-) Doufám, že příští týden už budu ready. A tak vám alespoň takto přeju pohodový víkend bez bacilů. A jestli ještě váháte, zda si první tištěné číslo magazínu Soffa koupit, tak neváhejte, protože se vám do rukou dostane opravdu top magazín za velmi přijatelnou cenu. Já osobně jsem nadšená, naprosto předčil moje očekávání. Je totiž úžasný! Toto číslo je zaměřené na výtvarné umění, takže tu najdete především osobnosti české výtvarné scény, reportáž z ateliéru sochaře Jana Hendrycha, krásné akvarely a taky knížky o umění. Ale nejen to a mnohem víc! Nezklamou vás ani tipy na cestování či výstavy, interiéry a dekorace. Pokocháte se spoustou krásných fotografií např. od Alžběty Jungrové nebo Liny Németh.  Tak příjemný víkend, příjemné čtení a listování. A nezapomeňte poslední dva dny můžete vyhrát černobílou fotku!

 

Foto © Barbora Grünwaldová

Fotografie podléhají autorskému zákonu. Jejich užití bez mého souhlasu není možné.

Čtenářský koutek 2/2015

Tento čas je pro čtení jako stvořený. Jelikož se nám od prosince loňského roku střídá období nemoci a zdraví v pravidelných čtrnácti denních intervalech, je třeba z toho alespoň něco vytěžit. Takže se více čte. Mám pro vás další výborné čtyři knižní tipy. A pokud hádáte, že mě začaly bavit detektivky, hádáte správně! Ale občas to proložím i něčím jiným, aby byla změna.

JO NESBO - mile překvapil. Zatím jsem přečetla první dva díly, třetí Červenku čtu právě teď. I když se píše, že Netopýr je neslabší, určitě se mi líbil. Je to první díl z poměrně velké série kriminálních případů Harryho Holea. Tento případ se odehrává v Austrálii a Harry Hole tu řeší případ mrtvé norské dívky. Je vyslán do této lokality nejen aby pomohl s řešením případu, ale taky proto, aby se dostal od problémů s alkoholem. Dostává se do prostředí drog, pasáků, prostitutek a boxerů. Zatím nemám moc velkou možnost srovnání, pouze se Šváby.

Švábi jako druhý díl bych sice hodnotila o malinko lépe, ale zásadní rozdíl v tom nevidím. Tento příběh se odehrává v Bangkoku, kde je v jednom místním nevěstinci nalezen norský velvyslanec s kudlou v zádech. V autě mrtvého jsou nalezeny snímky s dětskou pornografií a logicky je nutné zabránit sklandálu. Obě knihy určitě stojí za přečtení, pakliže máte rádi detektivky. 

 A co dál můžete najít na mém nočním stolku? Jednak je to příběh staršího muže Tronda, který žije osamělým životem v Norsku. PER PETTERSON líčí tento příběh v knize Jít krást koně. Je to poměrně útlá kniha, avšak s výstižným obsahem, který poukazuje na snahu žít klidným a obyčejným životem. Trond se jednoho dne setkává se starším mužem, kterého poznává z dětství a tato událost v něm probudí vzpomínky na jedno léto, kdy tehdy patnáctiletý Trond trávil prázdniny se svým otcem na chatě v lese nedaleko Švédských hranic. S kamarádemn Jonem zažívá dobrodružství, když chodili krást koně. Poté se v rodině Jona stane tragédie a už se s ním nikdy nesetká. Určitě si přečtěte!

A poslední je kniha KATEŘINY TUČKOVÉ a kol. - Fabrika. Vypráví příběh Johanna Heinricha Offermanna, jednoho z textilních baronů tehdejší doby, kdy se Brnu přezdívalo moravský Manchestr. Kniha je doplněna odbornými fakty, fotografiemi z brněnským archivů a je výborným průvodcem zaniklého textilního průmyslu v Brně. Kdo ovšem očekává poutavý příběh jako byly třeba Žítkovské bohyně, bude asi zklamám. Upozorňuji, že je to literatura faktu a přesně tomu odpovídá. Mně se ovšem líbí moc! Brňáky určitě potěší o to více, že zde najdou informace o slavných vilách, parcích a ulicích. Obrovský rozmach textilního průmyslu v 19. století výrazně podpořil rozmach města Brna, ovšem na straně druhé popisuje příběh těžce pracujících dělníků a dětí ze siročinců. Moje krajany zase potěší i zmínka o Hugo Salmovi, který žil na zámku v Rájci nad Svitavou a jeho tehdejší průmyslové špionáži v Anglii. V roce 1801 totiž podnikl cestu do Anglie, aby tak převlečený za dělníka získal 18 plánů ke spřádacím strojům. 11 z nich je dodnes dochováno ve fondech knihovny rájeckého zámku. V knize se rovněž dočtete o jeho mnoha dalších aktivitách nejen na blanenském panství. Takže i patriotům našeho města doporučuji přečíst!  Kniha vyšla u příležitosti výstavy Brno - moravský Manchestr, kterou jsem navštívila už v prosinci a která mě doslova nadchla. Vřele doporučuji nejdříve přečíst knihu a potom zajít na výstavu. Já jsem to sice udělala naopak, ale i tak je to úžasné spojení.

Jsem zvědavá, jestli podlehnu svodům dalšího Nesba nebo už taky konečně přečtu Pád od Simona Mawera. Mimochodem v pondělí jsem byla na divadelním představení Skleněný pokoj v Městském divadle Brno a kdo neviděl, běžte!  Ale nejdřív si zase přečtěte knihu. Tolik dnešní kulturní vložka :-) 

Užijte si víkend a budu se na váš těšit zase v pondělí.

Foto © Barbora Grünwaldová

Fotografie podléhají autorskému zákonu. Jejich užití bez mého souhlasu není možné.

Vlastní cestou

Ne, nebojte, nebudu vás tentokrát zatěžovat žádnou teorií o profesní cestě nebo tak něco. Vlastní cestou je magazín! A výborný magazín na to, že jej můžete získat zcela bezplatně. Nedávno jsem byla s kamarádkou na obědě a tenhle kousek si mi dostal do rukou. Zaujal mě okamžitě. Svým formátem, zpracováním, kvalitním papírem a hlavně obsahem. Zkrátka mě nadchl natolik, že jsem si napsala o zasílání přímo do schránky. Objednávkový formulář najdete zde. Je to čtvrtletník a myslím, že velmi zdařilý. Já jsem na časopisy asi moc náročná, protože skoro žádný mě nezaujal tak, abych si ho kupovala pravidelně. Kromě Kinfolku a teď se těším na nový tištěný SOFFA magazín. Ale zpět k Vlastní cestě.

Co všechno v něm můžete najít? Na třicetidevíti stranách si můžete přečíst vždy nějaký rozhovor se zajímavou osobností, najdete tu povídku, něco málo z umění. Fotoreportáž upoutá svými krásnými fotkami, nechybí krátký fejeton a tip na výlet. Pro mě zkrátka všechno, co rádu čtu na kvalitním papíře a kvalitně zpracováno. Prostě má šmrnc.

A jestli jsem vás ještě dostatečně nenalákala, tak milovníci zlatého pivního moku se tu dočtou vždy o nějakých novinkách přímo z pivovaru, protože magazín vydává Rodinný pivovar Bernard. Ale můžete být klidně abstinent a magazín se vám bude určitě líbit i tak. Nepřetéká totiž reklamou a to množství reklamy, které uvnitř najdete, je snesitelné. Takže za mě jednička s *. A tohle opravdu není placená reklama!

 

 

Prima čtení na prima den!

Foto © Barbora Grünwaldová

Fotografie podléhají autorskému zákonu. Jejich užití bez mého souhlasu není možné.

Čtenářský koutek 1/2015

Tak konečně jsem se dostala k dalším knižním tipům, které pro vás mám. Letos vlastně první! Poslední jsou z října, ale nezahálela jsem a od té doby přečetla dalších 6 knih. Vím, že to není bůhví jaké skóre, ale lepší než nic. Jen se mi nepodařilo nafotit všechny přečtené knihy společně, protože další dvě jsem půjčila. Oblíbenost mých autorů je asi jasně znát a všechny uvedené knihy opravdu stojí za přečtení. Tak jdeme na to?

První dva tituly jsou od JIŘÍHO HÁJÍČKA - Selský baroko a Zloději zelených koní. 

Selský baroko byl velmi příjemným pokračování Hájíčkovy tvorby. Rybí krev nastavila laťku vysoku, ale ani tahle beletrie nezklamala. Naopak! Děj se odehrává v 50. letech ve vesnickém prostředí a ústřední postavou je genealog Pavel Straňanský. Jedna jeho zakázka na sestavení rodokmene jej zavede do historie nedávné a ocitá se na venkově mezi sedláky z Tomašic. Poutavý příběh o pomstě a odpuštění.  

Dalším čtivým románem J. Hájíčka jsou Zloději zelených koní - příběh o hledačích vltavínů, kterým se nelegální sbírání kamenů stává vášní.

A tady už můj další oblíbený autor SIMON MAWER. Od něj mám přečtené zatím tři knihy a chystám se na další. První knihou, kterou jsem od něj četla je Skleněný pokoj. Laťka nasazena opět velmi vysoko a nepředčil ji ani Mendelův trpaslík. To asi proto, že Skleněný pokoj je inspirovaný vilou Tugendhat, která je mojí srdeční záležitostí. Proto jsem se dlouho zdráhala tuhle knihu číst, abych nepřišla o iluze. Ale nepřišla. Příběh je to bohužel smutný a vypráví nejen o strastech majitelů vily, ale o útrapách spojených s válkou. Manžeké musí milovaný dům opustit a ten tak vystřídá několik dalších majitelů - nacisté, sověti a nakonec stát. No nevím co z toho bylo větším zlem. 

Úžasná kniha, kterou přečtete jedním dechem. Neméně poutavým čtením je Dívka, která spadla z nebe. Příběh Marian Sutro, která projde speciálním výcvikem, který ji připraví na výsadek ve Francii. Svojí zvláštní mise se zhostí s velým nasazením, i když jí vše komplikuje citový vztah s jistým fyzikem, kterého má přivést do Anglie, aby se podílel na zkonstruování atomové bomby. Více prozrazovat nemůžu. 

Poslední knihou tohoto autora, kterou jsem zatím přečetla je Mendelův trpaslík. Mnoho jsem očekávala, ale předchozí dvě už nepředstihne. Údajně jeho nejoceňovanější román. Vyprání o příběhu vědce, který se zabývá zkoumáním genetické poruchy, která postihla i jej samotného. 

A poslední přečtený román je od známé zapálené kuchařky Lenky Požárové - Muž s vůní kávy, žena se špetkou skořice.  Je to vlastně takový příběh, ve kterém nás nechá autorka nakouknout do svého soukromí. Je to lehké čtení, žádnou velkou zápletku nečekejte. Trochu exotiky, lehce erotiky,  malinko cestopis a náznak kuchařky. Každopádně by to chtělo ještě i kuchařku, která navazuje na tento román.

A co mě čeká teď? Jo Nesbo. Jsem zvědavá jestli mě nadchne či nikoliv. Četli jste některou z uvedených knih a jaké je vaše hodnocení?

Mějte prima den!

Foto © Barbora Grünwaldová

Fotografie podléhají autorskému zákonu. Jejich užití bez mého souhlasu není možné.

Čtenářský klub

Jedna z mnoha věcí, co mě na podzimu těší, je více času na čtení. Pravda, přes léto jsem tomu moc nedala a za posledních pět měsíců mám na kontě jen šest knih. To ovšem hodlám napravit. Mám pro vás zajímavé knižní tipy, ale tentokrát žádné zklamání, protože jedna je lepší než druhá. Vítejte v čtenářském klubu!

Tuhle knihu jsem si přivezla jako suvenýr z nedávno navštívené expozice soch Olbrama Zoubka v Litomyšli.  Bylo jasné, že ji musím mít a že bude stát za to. Myslím, že název knihy Život a sochy Olbrama Zoubka vypovídá vše. Je psána formou rozhovoru, který s umělcem vedla od června 2011 do ledna 2012 Dora Čechová. Pojednává v kostce o celém životě Olbrama Zoubka. O jeho totálním nasazení, boji na barikádách, odlití posmrtné masky Jana Palacha. Ale taky o tom, jak opravoval sgrafitovou výzdobu zámku v Litomyšli, kde trávil kus svého života a kde potkal svoji druhou ženu. A dočtete se tam mnoho dalšího. Kniha je doprovázena spoustou fotografií a rozhodně stojí za přečtení.

A co dál ukrývá papírový koš, ve kterém mám jindy svoje milované Kinfolky?

Další hodně čtivá kniha je Rybí krev od Jiřího Hájíčka. Tu jsem přečetla doslova jedním dechem s hrnkem čaje a v posteli. Nechci vám tu převyprávět celý příběh a tak jen ve stručnosti ... kniha pojednává o návratu Hanky, která strávila 15 let v cizině a nyní se vrací do polozatopené vesničky na břehu Vltavy, kde vyrůstala obklopena přáteli. Děj se odehrává na přelomu osmdesátých a devadesátých let na jihočeském venkově. Hanka se vrací, aby si po čtyřicítce udělala pořádek v životě a setkala se starými přáteli, smazala staré křivdy a uzavřela staré bolesti. Jak do dopadne si přečtěte sami. Kniha získala ocenění Magnesia Litera 2013. Nebudete litovat. Já už teď netrpělivě čekám, kdy se na pultech znovu objeví rozebraný Selský baroko od téhož autora.

Další výbornou knihou je Pohyblivý svátek od Ernesta Hemingwaye. Trochu jiný kafe od naposledy přečtené knihy Komu zvoní hrana. Tohle je taková procházka Paříží dvacátých let, světem bohémů a umělců, procházka kavárnami s nostalgickým nádechem. 

Dalším tipem je výborný román Dějiny světla. "Jmenuji se Drtikol. Drtil jsem kola, která mě svírala. Jsem fotograf. Fotil jsem světlem. Píši lidem do duší světlem poznání." Román pojednává o fotografovi Františku Drtikolovi. O tom, kým vlastně byl. Nejen mistrem aktů, co ve skutečnosti neměl štěstí na ženy. Dočtete se rovněž o příbramských stříbrných dolech, o Mnichově v době secese, kde Drtikol studoval, ale taky o prvorebulikové bohémě.

A taky tu mám něco lechtivého. Příběh O / Návrat do Roissy. Tohle sice není žádná knižní novinka, ale stálice, kterou mám v knihovně už pár let a čas od času se k ní ráda vracím. Ale pozor! Tohle není žádný erotický čajíček, ale celkem silný kafe v podobě sadomasochistického románu. Takže asi ne pro všechny. Sama anotace k této knížce říká, že je ozdobou každé erotické knihovničky, ale pro feministické či puritánské kruhy naopak zhmotněním zlého snu. No ...  názor ať si udělá každý sám, za sebe říkám jo!

Tak a tuhle ještě nemám dočtenou. Mám ji půjčenou a už dlouho jsem se na ni chystala, protože osoba Oskara Schindlera mě zajímá. A že to všechno nebylo tak jak se na první pohled asi zdá, je právě sepsáno v této knize Legendy a fakta o Oskaru Schindlerovi od historičky Jitky Gruntové.

Takže sláva dlouhým pod(zimním) večerům
a těším se na knižní tipy od vás!

Foto © Barbora Grünwaldová

Fotografie podléhají autorskému zákonu. Jejich užití bez mého souhlasu není možné.