Ne, tahle zahrada bohužel není naše, ale je to naše časté útočiště. Obzvlášť teď, když si piráti vzájemně předali pátou nemoc. Naštěstí ven můžeme chodit, jen nesmí do dětského kolektivu, takže vyhledáváme separé místa, abychom nemuseli být v tomhle letním počasí zavření doma. Kdybych si měla vybrat jakou zahradu bych chtěla mít, tak určitě tu divokou. Anglický trávník není nic moc pro mě a příliš vystajlovaná zákoutí taky ne. Líbí se mi ta syrovost a dravost přírody, která současně poskytuje klid a relaxační zónu. Zahrada, kterou vám chci ukázat patří mým rodičům a já v té zelené džungli strašně ráda trávím volný čas. Je to naprostá oáza. Najdete tu zastoupeno snad všechno. Rododendrony, azalky, bylinky, skalničky, okrasné i jehličnaté stromy a keře, letičky a zkrátka vše mimo vodních rostlin. Zahrada sice místy vypadá, jako by si žila svým vlastním životem, ale je v
ní obrovský kus práce. Pamatuju se, když jsem čekala prvního potomka, že
jsme jeli s rodiči pro některé stromky a keře až do Holic. Dneska je to
všechno vzrostlé a překrásné.
Užijte si letní víkend!
Foto © Barbora Grünwaldová
Fotografie podléhají autorskému zákonu. Jejich užití bez mého souhlasu není možné.







