Slovinsko 2018 - Luče a tip na ubytování

Poslední slíbený díl ze Slovinska je z Luče, kde jsem byli ubytovaní. Malá vesnice s dostačujícím zázemím (pekárna, obchod, pošta, kavárny). Překrásný výhled z balkonu a řeka Savinja pod barákem. Nechyběla ani terasa na grilování. V řece se dalo i koupat, no teplota byla šílená, někde kolem 10 - 12 stupňů, ovšem našim borcům to nevadilo, sjížděli ji na paddleboardu. Ráno luxusní zurčení vody, zpěv ptáků a vlastní filtrovaná káva. Byla to fakt idylka a letošní destinaci určitě ráda doporučuji, protože v okolí je spousta možností na výlety. Pokud vás zajímá konkrétní ubytování, klikejte sem. Moc milí domácí, paní nám dokonce přinesla domácí koláč a kluci se mohli povozit na koni. Nás teď čeká třítýdenní dobrodružství Evropou a kdo chce, může nás sledovat na Instagramu. Pod hashtagem #bgtravel2018 můžete potom odfiltrovat pouze cestování. Těším se moc, čeká nás Srbsko, Bulharsko, Řecko, Albánie a Makedonie. Státy, které jsme už sice v minulosti navštívili, ale letos se vypravíme zase na jiná místa. Řídím se totiž tím, co řekl Dalajláma: "Jednou za rok vyjeďte někam, kde jste ještě nebyli". A projekt 365 snad poběží i na cestách a sledovat ho můžete tady.

Marťas jde absolutně do všeho! Nevím, jestli říct bohudík nebo bohužel. Rozmyslete si to, potenciální nevěsty, nebudete to mít lehké!

Doporučuji navštívit i krásnou zahradu v Mozirje. Platí se tam sice nějaké drobné vstupné, ale stojí to za to!

Nebo třeba nedaleko Luče Žagerski Mlin. To jsou takové dva tipy na malé výlety do okolí Luče. Slovinsko je prostě boží, uvidíme, jestli bude příští rok zase.

Foto © Barbora Grünwaldová

Fotografie podléhají autorskému zákonu. Jejich užití bez mého souhlasu není možné.

Slovinsko 2018 - Bled

Říkám tomu "líbivá" dovolená tahleta místa.  To se prostě neokouká, no na druhou stranu je to spíš turisticky dost profláknutý místo. Byla jsem tam už pár let nazpět a protože jsme bydleli "jen" hodinu a půl odtama, vzala jsem další den kluky na vejlet přes kopec. O čem je řeč? Jezero ledovcového původu - Bled.  Když vyjde počasí a nám samozřejmě vyšlo, dá se tu podniknout více aktivit. My zvládli výlet malou lodí ke kostelíku na ostrůvku uprostřed jezera, vylezli jsme dokonce až do věže, jenže tč. bylo kolem dokola lešení, tak to nebylo úplně 100%, ale kluci si aspoň v kapličce zazvonili na zvon. Jsem jim tam chtěla udělat fotku alespoň na mobil, protože to bylo prostě pěkný, jak spolu tahají za jeden provaz a zvoní zvonem, ale jsou turisti magoři, kteří vám se svýma selfie tyčkama prostě nedají šanci. Ach jo. Občas mám sto chutí tou tyčkou někoho umlátit, protože jim zřejmě nejde ani tak o to, co vidí a co si můžou užít jako o to, aby měli tísíc fotek na hov@ a na každé pochopitelně byli oni. Mimochodem samozřejmě, že nám i fotky kluků a chlapa, ale nemám potřebu je všude a pořád vystavovat.  A ano, i moje děti jsou úžasné, inteligentní a taky měli oba dva samé jedničky na vysvědčení, no není třeba to stále publikovat a fotit. Ale zpět k jezeru. Celé se dá obejít, je to příjemná cca šesti kilometrová nenáročná procházka, kterou můžete jako my spojit s koupáním. V zadní části jezera je velká a moc příjemná pláž. Koupali se jen ti otužilejší, i když voda v jezeře oproti řece Savinji byla docela teplá. Já jen po kolena. Výlet je to určitě na  víc než půl dne, protože my se vraceli skoro za tmy. Dokonce jsem začala tak nějak samovolně konverzovat v angličtině, konečně! Ono vám taky nic jinýho nakonec nezbude, obzvlášť, když potom chcete v restauraci vrátit něco, co jste si k večeři fakt neobjednali. Normálně vše vykomunikuje chlap, ale letos se to změnilo a deru se o slovo já. Sice je to pořád děs běs, ale díky mojí skvělé lektorce už se nebojím mluvit bez toho, aniž bych se musela posilnit skleničkou něčeho :-) Tak pojďte kouknout na pár fotek z Bledu. 

Jo, fakt tam byli se mnou a fakt jsou to taky zlatíčka, i když někdy na zabití, ostatně jako všichni.

 

No a snad ještě do odjezdu stihnu naši malou vesničku, kde jsme bydleli a ještě jeden mini vejlet do Mozirje, kde byla pro změnu nádherná zahrada. 

Prima víkend!

Foto © Barbora Grünwaldová

Fotografie podléhají autorskému zákonu. Jejich užití bez mého souhlasu není možné.

Slovinsko 2018 - Velika Planina

Jsem se v noci neflákala a sepsala jsem další pokračování. Tady ho máte! Ve čtvrtek ráno chlap odjel na Adventure Race Slovenia. A pač jsem matka, co nevydrží chvíli sedět na zadku a taky jsem chtěla poznat další místo, kde jsem ještě nebyla, vyrazila jsem, i přes varování výskytu mědvědů v horách, na překrásnou náhorní plošinu Velika Planina, která se nachází cca v 1500 mnm, v Kamnicko - Savinjských Alpách. Jedná se o jednu z mála původních pasteveckých oblastí v Evropě se spoustou krav a malých salaší. Jako vypadá to na děsnou pohodičku, ale nahoru jsem potila krev. I když se dá vyjet vozem poměrně vysoko, ne zase tak moc, abyste si nedali pořádně do těla. No vyjet ... spíš vyskákat, protože jedete opravdu lesem v horách, tzn. co chvíli chytnete spodkem auta, pokud teda nevlastníte terénní vůz. Ale nic z toho nevyteklo, jelo se vzhůru dál. Navíc ještě ten fakt, že jdu do hor sama s klukama a mám báječnou schopnost absolutní ztráty i podle mapy, mě chvílemi malinko děsil. No dobře, měli jsme pláštěnky a nepromokavé oblečení, svačinu i pro medvědy a obrovské odhodlání, že to prostě dám. Ne pro tu čárku, ale pro ten pocit. Klopím oči, ne, nechci už soutěžit, ale jo, zvládla jsem to! Já, kavárenský povaleč sama v horách. Naštěstí Marťas má geny po svém otci a v mapách se orientuje velmi dobře, takže prostě mapoval on. A pokud má někdo z map stejnou hrůzu jako já, tak se nebojte, je to turisticky velmi dobře značeno.

Samá kráva a pochopitelně poklady všude, kam noha došlápla, ale prý to přináší štěstí šlápnout do hov@! Jenže potřebuju já ho víc než mám? Myslím, že ne. Když se vydrápete nahoru, otevřou se před vámi úchvatné a jedinečné scenérie. Nejdříve projdete Malou Planinou a potom už jen za mírného stoupání a zvonků krav dojdete až na Velikou Planinu. A to je teprve žrádlo! Sice tam fučelo a byla kosa, museli jsme vytáhnout veškeré oblečení, které jsme s sebou měli, dokonce i čepice, ale tu svačinu jsme si tam prostě dát museli, chápete, že jo?

No uznejte sami, není to pecka? Krása střídala nádheru a potom už jen pěkně z kopce dolů. Ale tím Slovinsko nekončí. Příště jedno "famous" jezero ledovcového původu a koupačka jinde, než v deseti stupňové řece Savinji, která nám tekla pod barákem. Tu vám taky ještě ukážu.

Pěknej den!

Foto © Barbora Grünwaldová

Fotografie podléhají autorskému zákonu. Jejich užití bez mého souhlasu není možné.

Slovinsko 2018 - Škofja Loka

Za krásnou vyjížďku na kole Logarskou dolinou jsem svojí mužské posádce slíbila prohlídku města a návštěvu galerie. Tu galerii jsem nejdřív vůbec nemyslela vážně a jen jsem tak ze zvědavosti hledala na netu, jestli v tomto malebném, leč malém městečku nedaleko Logarské doliny vůbec nějaká galerie bude. A světe div se, muž se toho chytnul a byla nejen galerie, ale i muzeum! Tolik byl asi spokojenej s mým výkonem na kole (haha). No každopádně, kdybyste se někdy pohybovali ve Slovinsku poblíž tohoto městečka, neváhejte ani na chvíli a dejte si malou procházku! Je to takový malý Český Krumlov, ale má úžasnu atmošku. Ano, dle počtu fotografií můžete soudit, co je mojí vášní až do morku kostí. No co, jsem zkrátka štatlař a zelená terapie je sice příjemná, ale musí být proložená tím kulturním krásnem. Tak pojďte nakouknout!

Jak jsem ve včerejším příspěvku vychvalovala Fujinu, musím přiznat, že i když je to takovej lepší kompakt, není to foťák pro každýho a vůbec bych ho nedoporučila začátečníkům. Nemá ani takové ty přednastavené režimy, takže si opravdu musíte vyhrát s nastavením a navíc jak jsem zvyklá na Canon, tak mi přijde, že má malinko složitější ovládání. Rovněž má spoustu multifunkčních tlačítek, takže se mi dost často stává, že na něco omylem a nevědomky zmáčku, celý se mi to rozšteluje (děsně se vztekám) a bohužel to někdy ne zrovna hned dám dohromady. No i tu se mi cosi přihodilo, tak ty fotky jsou takový jaký jsou. 

 

Vůbec netuším, jak starý most to byl a ani jsem to kupodivu nezjišťovala, jen vím, že jak miluju ty mosty, tak tento mě úplně uchvátil. A všechny ty domečky kolem byly famózní a tak jsem se prostě kochala a kochala. Na celou prohlídku města vám bude stačit půl dne i s návštěvou galerie a muzea, protože obojí je součástí prohlídky hradu. Vlastně hrad je jedno velké muzeum a jako bonus navíc tam byla i galerie! A krásný byly i výhledy na Škofja Loku, i když jen skrze hradní okna, která se nesměla otevírat.

Výstava obrazů Petera Gabera. Pro většinu asi malinko depre, no mně se to líbilo moc! 

A ztracené uličky na závěr. Jak je to malinké, tak to bylo působivé. Jsem si říkala, že když každej den udělám deset fotek, mám Slovinsko hotový dřív, než zase odjedeme. Takže pokud se zadaří, tak zítra budou zase kopce. Nádherná náhorní plošina Velika Planina.

Foto © Barbora Grünwaldová

Fotografie podléhají autorskému zákonu. Jejich užití bez mého souhlasu není možné.

Slovinsko 2018 - Logarská dolina

Neboj, nebude to moc do kopce, spíš rovinka a mírné stoupání ... Ano, to bylo dole, jenže v závěrečné pasáži jsem vyčerpala celý svůj vulgární slovník a kolo jsem musela vytlačit. Taková byla Logarská dolina, ale stálo to za to. Nádherný vodopád Rinka, který byl cílem naší výpravy, byl v tom horku navíc příjemnou sprškou a osvěžením. Fujina mi sice trochu zmokla, ale pár fotek máme a to stačí. Musím vám ale říct, že je to taková pohoda nemuset s sebou vláčet zrcadlovku! A na tyhle fotky to naprosto stačí. A docela to vypadá, že se do stanoveného limitu vejdu.

I duha byla! Největší radost měly samozřejmě dětičky, ale musím uznat, že závěrečné výhledy uspokojily i mě.

Vejlet tak na půl dne a kousek i s večeří na zpáteční cestě. Výborná jehněčí polévka za 5 euro, jen to kafe, to bylo hnusný. Ovšem kopce nádherný! Následovat bude krásný historický město Škofja Loka, takový malý Český Krumlov. Příště!

PS: ne, to není můj manžel na poslední fotce :-)

Foto © Barbora Grünwaldová

Fotografie podléhají autorskému zákonu. Jejich užití bez mého souhlasu není možné.