Lamberk

Zříceniny, to je moje ... mám ráda ta syrová místa, která jsou přitom tak křehká a mají svého génia loci. Za tento tip musím poděkovat svojí věrné zákaznici Galině. I když tohle místo znám vlastně celý život, protože jsem tudy od malička jezdila za naší rodinou do Víru. Jen jsem nikdy nevěděla, že je to Lamberk. Vždycky tohle místo vypadalo spíš jako JZD než kulturní památka. No i dnes je bohužel v dezolátním stavu, ale přesto tu někdo bydlí. Opět jsem měla tisíc chutí zazvonit a pozvat se na návštěvu. Třeba příště, až nebudu mít boty od bláta. Zámek Lamberk je původně barokní stavbou o šestiúhelníkovém půdorysu. Hodnotný tu je už asi jen ten vstupní portál a přízemí, kde se snad dochovaly původní klenby ze 17. století. Dnes zámek vlastní soukromý majitel, najdete ho hned za Olešnicí na Moravě a pokud si chcete přečíst něco více, můžete třeba tady. A nebo pojďte jen nasát tu energii místa.

 

 

Takže ... sezóna hradů a zámků zahájena a vstříc výletům a zajímavým místům! 

Pohodový (velikonoční) začátek nového týdne všem.

Foto © Barbora Grünwaldová

Fotografie podléhají autorskému zákonu. Jejich užití bez mého souhlasu není možné.

První den prázdnin ...

Tedy ten oficiální, jsme strávili úplně prázdninově. Sluníčko, maliny, grilování ..... A jaký by to byl víkend a začátek prázdnin bez výletů, že jo? Podnikli jsme hned dva, protože všude dobře, tak co doma? V sobotu jsme vyrazili na zámek do Kunštátu. Přiznám se, že máme raději hrady, protože jsou přece jen tajemnější, ale Kunštát máme doslova za humny. Kluci si vybrali prohlídku reprezentačních prostor zámku. Akorát mě trochu mrzí mě, že prohlídky nejsou více zaměřeny na děti.

 

Zvenku lehce ošuntělý. Původně středověký hrad ze 13. století byl přestavěn na renesanční zámek v 16. století. Pokud vás zajímá historie zámku, koukněte na oficiální stránky.

Z interiérů jsem byla malinko zklamaná, ale možná to bylo taky slečnou průvodkyní, která byla trochu "slabší" a neuměla výkladem zaujmout dospělého natož dítě. I když chodíme s klukama na normální prohlídkové trasy, vždycky když průvodkyně vidí děti, snaží se je něčím upoutat. Tady slečna dokonce vyžadovala, aby šlo tříleté dítě v těch šílených nazouvácích, ve kterých by se přerazil i dospělák. A mě hned na úvod zdrbala kvůli focení, které jsem měla samozřejmě zaplaceno. Na to, že jsem na zámku nechala 366 Kč, se mi přístup nelíbil. Ale všechno je o lidech a vy budete mít třeba štěstí na jinou průvodkyni, pokud se na zámek vydáte. A co se mi líbilo uvnitř nejvíc? 

Pochopitelně knihovna a barokní pracovní stůl. Pro zámecké knihovny mám slabost a je pravda, že na hradech jich moc k vidění není. Odhadnete, kolik váží ta obrovská kniha úplně dole?

A taky koupelna i s dobovým prádlem.

Pěkná byla i zámecká kaple s vitrážemi a louskáček na ořechy v podobě Bismarcka byl úsměvný.

 

A tato spojovací chodba se spoustou obrazů byla úplně nejlepší! Některé kousky jako třeba tuhle koženou sedačku bych si docela dobře dokázala představit doma s nějakým pěkným peršanem a k tomu klidně moderní stoleček Webframe, kvůli kterému teď nemůžu spát, protože je ve slevě! Nově je tu teď otevřená výstavní expozice ve středověkých prostorách zámku podle návrhu arch. Martina Hrdiny, ale tam třeba zase někdy příště. A zítra pro vás budu mít další tip na výlet v Moravském krasu. 

Užijte si začátek nového týdne a taky začátek prázdnin!

Foto © Barbora Grünwaldová 

Fotografie podléhají autorskému zákonu. Jejich užití bez mého souhlasu není možné.

Další milé setkání ...

Jsem moc ráda, že mám poslední dobou štěstí na milé lidi. Jednou z nich je určitě i Ing. arch. Klára Lukešová, pro kterou jsem v pondělí fotila její realizaci vstupního prostoru a pokladny na zámku v Kunštátě. Když mě paní Klára oslovila, byla jsem o to více potěšena, protože spolupracovala s mým oblíbeným architektem panem Fránkem. A její práce mě vůbec nezklamala, naopak! Už po vstupu do těchto prostor na vás dýchne teplo, útulno, vůně dřeva a hlavně poctivé české řemeslo. Dřevěná masivní podlaha, stůl i židle z masivu a taky krásná ruční kovářská práce, kterou můžete vidět na úložných prostorech, stojanu a rámech. Navíc vše s podporou místních řemeslníků.

Vše je krásně sladěno. Dřevo, kámen, kov, přičemž kamenné stěny jsou původní. A ještě vám prozradím, že 21.6.2014 bude na zámku zpřístupněna nová prohlídková trasa. Už se na ni s klukama chystáme. Tak třeba se potkáme právě tady.

Mějte krásný den!

Foto © Barbora Grünwaldová  

Návrh a realizace: Ing. arch. Klára Lukešová

Fotografie podléhají autorskému zákonu. Jejich užití bez mého souhlasu není možné.

Jako princezna ...

Jako princezna jsem se cítila hned na začátku prohlídky státního zámku Vranov nad Dyjí. Uvítá Vás totiž nádherný sál předků z rodu Althannů z konce 17. století, který právem patří do klenotnice evropského barokního stavitelství. Ale jak jsem psala zde, to princeznování mě hned zase přejde :-) Zde bylo možné v interiérech za příplatek 100Kč fotit, což jsem s radostí využila, protože interiér zámku je vážně moc pěkný. Dneska je to ale celkem drahý špás tyhle vstupy, když jde čtyř členná rodina, nedivím se, že si to dvakrát rozmyslí. Ale zpět k zámku, vstupné 130Kč na osobu za to určitě stojí, i když ke státním zámkům se raději dál vyjadřovat nebudu. Račtě tedy vstoupit!

V  zámku dominuje krásná vranovská kamenina, která se zde kdysi vyráběla a na zámku zdobila téměř každý stůl a stoleček. O rozkvět proslulé vranovské kameniny se zasloužili polští Mniszkové.

 K vidění byl ale i vzácný stříbrný ruský samovar.

 Dokonalá mi přišla i klasicistní koupelna s kamenným bazánkem, která byla vybudována až v 19. století. Bazének ke koupání úplně vyzýval :-)

Z těchto dvou fotografií zajisté poznáte, který pokoj byl pánský a který dámský :-)

 Vranovský zámek prý patří k nejpozoruhodnějším světským stavbám středoevropského baroka. Vznikl přestavbou románsko-gotického hradu z roku 1100. V 17. století byl podle projektu proslulého dvorního architekta Jana Bernarda Fischera z Erlachu přestavěn díky hrabatům Althannů. Nejdříve byl postaven již zmiňovaný sál předků, který dominuje zdejší členité krajině a potom zámecká kaple Nejsvětější Trojice. V 18. století byla přestavba dovršena obytnými budovami dvora. 

Tady se s Vámi rozloučím a tímto ukončím i cestovatelský speciál tohoto týdne. Věřím, že se Vám tipy na výlety líbily a příští týden se můžete těšit na jedno překvapení, které pro Vás mám připravené.

Užijte si nedělní den!