Zobrazují se příspěvky se štítkemRenovace. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemRenovace. Zobrazit všechny příspěvky

úterý 22. prosince 2015

Mozaika dokončena!

Když jsem na blogu loni v září psala, že redesign kuchyně je hotov, nebyla to tak úplně pravda. Chybělo doladit spoustu detailů a hlavně jsem se rozhodovala, jestli obložit kuchyňskou desku mozaikou či nikoliv. Moje kamarádka Eva, která se mozaikováním už nějakou dobu zabývá, mi to dlouhou dobu vymlouvala, ale nakonec jsem ráda, že jsme do toho společně šly a máme hotovo! Teda hlavně Evuš má hotovo, já se tentokrát moc nepodílela, ještě mám v živé paměti broušení a natírání celé kuchyňské linky. Pokud chcete kouknout, jak šel čas  s naší kuchyní, klikněte si pro srovnání na několik odkazů. Zde najdete původní podobu kuchyně z jara 2013, takhle to vypadalo po mém natěračském zásahu no a takto vypadá naše kuchyně dnes. Kromě mozaiky jsem konečně pořídila i nové industriální světlo, Ironicu od Tonu, protože chaos kolem stolu mě stále baví a taky další drobnosti jako černé plstěné boxy, košík na pečivo a pozorný čtenář si jistě všimne, že naopak chybí kávovar. Ten dnes ráno odfrčel, dostaneme za něj recyklační slevu a už večer tu bude stát nový krasavec z Nespressa. Tak to je poslední, i když neplánovaný doplněk kuchyně. Pojďte kouknout a sami zhodnoťte tu proměnu.




  



Možná by to mohlo vypadat jako hurá akce, ale tentokrát to chtělo všechno pořádně promyslet. Ve hře byl i nějaký drobný ornament, ale místo něj do mozaiky Eva nakonec zakomponovala drobný artefakt z naší dovolené. Mám ráda, když se obklopuji věcmi, které mají přiběh a které mám ráda. Řídím se tím při vytváření bydlení. Velkou inspirací jsou mi stránky O bytech a lidech, kde nejen že poznáte zajímavé osobnosti, ale nahlédnete do neméně zajímavých a velmi osobitých interiérů.  A já se snažím právě takový osobitý interiér vytvořit. Děsí mě katalogové kuchyně a všechno v jednom stylu. Mám ráda, když si můžu hrát a při pohledu na jednotlivé kousky, ze kterých to doma skládám, si vzpomenu na lidi, kteří to vytvořili, kterým to prošlo rukama nebo na okamžik, kdy a kde jsem si danou věc pořídila. Mám to prostě ráda. I když jsem minimalista a nesnesu toho mnoho, to teplo s příběhem potřebuju. Je mi celkem jedno, jestli je něco trendy nebo ne. Mozaika asi zrovna moc nefrčí, ale přesto jsem ji chtěla. Je to pro mě přijatelná verze obkladů. Není to nudný, má to příběh, hodně jsme se u toho s Evuš nasmály a nejednu láhev vína vypily.  Až mě mrzí, že už je to hotové. Jen se rozhodnout pro barvu spáry byl nadlidský výkon a někoilik návštěv stavebnin. Ve hře byla bílá i černá, béžová a šedá. Vítek chtěl dokonce žlutou (to mu pochopitelně nemohlo projít). Nakonec vyhrála betonově šedá. Vzhledem k tomu, že světlo je tmavě šedé stejně jako sedačka v obýváku. A světlo, to byla taky kapitola. Chtěla jsem industriální, aby to tu vintage mozaiku trochu nabouralo. Ale všechna světla, která se mi líbila, byla příliš velká do tak malého prostoru. A tak je to nakonec menší Hektar z Ikea, který nám tu visí. 



Detaily. Na těch přece záleží. Onen zmíněný artefakt, zapracovaný do mozaiky. Zvláštní kamínek, který Martin s Martinem vylovili na ostrově Sveti Stefan v Montenegru. Osobně si teda myslím, že to není kamínek, ale vodou a časem opracový kousek kachle, ale proč ne. A eukalypt všude, pochopitelně. Nevím proč, ale připomíná mi vůni dálek a ty mi tak moc chybí. I když zrovna dnes je zimní slunovrat! A kromě toho, že začíná zima (brrr), to má i jedno velké pozitivum! Den se začíná prodloužovat, nenápadně, ale jistě bude přibývat světla a za chvíli tu bude zase krásné, horké léto. Aspoň jsem blíže myšlence, že se na Balkán v létě zase vrátíme.




Černé plstěné košíky jsem si nechala ušít na Fleru, košík na pečivo a chňapku mám od Hanky Skokanové SEW4HOME.



Poslední věc, která mě na tom malinko zlobí je, že nová těsnící lišta bude až na konci ledna, ale kdo si počkám ten se dočká! A třeba teď ta nová kuchyně způsobí, že mě bude zase víc bavit vaření :-) Doufám, že poslední hodiny před Vánocemi trávíte už v klidu a pohodě. Já jsem fakt ráda, že už mám vše připraveno. Ještě dneska přivezeme cukroví od babičky a zítra nazdobíme stromeček. 

Tak přeju všem prima den!



Fotografie podléhají autorskému zákonu. Jejich užití bez mého souhlasu není možné.

pondělí 3. srpna 2015

Natřít nebo ponechat původní?

Toť otázka! Zdravím vás všechny po víkendu! My si ho malinko prodloužili a vyrazili do Českého ráje, ale o tom bude nějaký příšpěvek až později. Teď k lampě. Můj natěračský chtíč říká natírej, ale jakési snad estetické vnímání velí nechat být. Tuhle notoricky známou retro lampu jsem vyloudila u našich doma. Byla mrtvá, vykuchaná, nefunkčí. Ale díky mojí skvělé kamarádce Evě zase ožila. Eva je  totiž zachránkyně a restaurátorka starých věcí a taky dělá krásné mozaiky. Co neumí sama, zadá v rodině.  Když sháním nějaké staré krámy nebo pomoc při jejich renovaci, obracím se rovnou na ni. Kromě toho mi taky začala asistovat u focení a moc dobře se mi s ní spolupracuje. No a díky ní moje staronová lampa zase svítí! Jen se nemůžu nějak rozhodnout, jestli ji mám ponechat v původním, oprýskaném stavu nebo ji přetřít. Není totiž černá, ale taková zvláštně temně hnědá. Má i nějakou tu prasklinu a uštíplý kousek, ale mně se tak nějak líbí. Co Vy, natírali byste nebo nechali promluvit zub času?










Lampa je zatím putovní, sháním k ní totiž pracovní stůl, protože bych si ráda udělala nový pracovní kout v ložnici, ale problém je nějaký vhodný najít. Jsem zvyklá na velkou pracovní plochu (75 x 130 cm) a tak to možná dopadne tak, že si zase půjčím brusku a lamino desku natřu bílou barvou a bude. Některé věci neradno uspěchat. Tak to nechávám uzrát.

Prima začátek nového týdne!



Fotografie podléhají autorskému zákonu. Jejich užití bez mého souhlasu není možné.

pondělí 11. května 2015

Tabulový nátěr hotov!

Slíbila jsem, že se pochlubím, jak dopadla další část renovace kuchyňské linky a tady to tedy máte. Jen zatím bez nápisů, protože podle doporučení výrobce tabulové barvy, kterou jsem použila, je dobré psát až pět dnů po posledním nátěru. A když už jsem si s tím dala takovou práci, tak si to zbrkle nepokazím :-) Teď už jen zbývá objednat lesklé bílé obklady, ze kterých bude po obou stranách nalepená mozaika. Ještě chybí nové úložné plstěné boxy na bylinky a koření, které už jsem zadala do výroby a taky nové osvětlení. To tedy bude oříšek, potřebuji pořádnou svítivost, protože teď tam máme kruhovou zářivku, která svítí výborně, ale jaksi už hůř vypadá. Moc se mi líbí lampa Coco, ale nové světlo budu řešit, až uvidím nalepenou mozaiku. Tohle mě moc baví.  Vytvářet si svoje osobité bydlení. Katalogovou kuchyň si můžu vybrat kdykoliv, že jo? A tuhle jsem si ve tváři potu vypiplala já a jsem na to pyšná.








 

No a když už jsem byla v tom natírání, vrhla jsem se na další židli. Dlouho jsem to odkládala,  protože to smirkování v domácích podmínkách je dost vopruz a musela jsem vyčkat, až budu mít volné pole působnosti. A jelikož moji chlapi vyrazili už  v pátek na akci Apalucha 5/2015 a ta je jak známo bez bab, vrhla jsem se do toho. Syntetické barvy strašně smrdí a ten podkladový nátěr, který jsem tomu dala, ten byl teda dokonce omamující. A náš aktuální faos u stolu můžete vidět hned na následujících fotkách. Už čeká jen na bílou židli, kterou už brzy vyměníme za dřevěnou Jitro židličku, která poputuje do dětského pokoje a já do té doby snad najdu tu vysněnou Tonku k renovaci. Černou židli jsem ale natírala vodou ředitelným Balakrylem, s tím se pracuje krásně.




 




Tak natírání zdar a já jdu objednat ty bílé obkladačky. Už se těším, že to bude hotové komplet. Snad do konce prázdnin by to mohlo klapnout. Krásný začátek nového týdne!


Fotografie podléhají autorskému zákonu. Jejich užití bez mého souhlasu není možné.

středa 6. května 2015

Tabulová barva

Poraďte, prosím! Protože už jsem zapomněla, kolik dřiny, úsilí a času mě stálo natřít kuchyňskou linku, vrhám se do druhého kola redesignu. První část můžete vidět tady. Taky to chtělo nějaký čas nechat uležet co s tím dál. Tentokrát budu řešit zadní desku v přírodní barvě. Původní nápad s bílou mozaikou zůstává, s tím mi z větší části pomůže kamarádka Eva (doufám!), která mozaiku dělá, ale moc ráda bych do toho zakomponovala tabulovou barvu. A chtěla bych jí natřít celou plochu v koutu za varnou desku - foto zde. Akorát nevím, jestli je to vhodná volba, protože tam samozřejmě při vaření občas stříkne olej a já netuším, jestli to jde z té tabulovky setřít, aby by to časem nadělalo fleky. Takže moc prosím všechny, kdo máte jakoukoliv zkušenost s tabulovou barvou v kuchyni, napište mi do komentářů! Jednak jak se s ní pracuje, bez čeho se při natírání neobejdu, jakou doporučujete značku (vzhledem k místu a zátěži potřebuji něco opravdu kvalitního a odolného) a hlavně, jestli vydrží zátěž, o které píšu. A taky klidně přidejte nějaké další tipy a vychytávky. Budu moc vděčná za každou radu.


foto zdroj

Děkuju ♥


Fotografie podléhají autorskému zákonu. Jejich užití bez mého souhlasu není možné.

úterý 16. září 2014

Redesign kuchyně hotov

Jsem maximálně ráda, že si po šesti týdnech můžu konečně užívat uklizeného bytu (tedy rozumějte bez prachu). Původně plánovaná mozaika místo stávající desky nahrazující obkladačky, se neuskuteční. Jednak už nechci doma žádný binec, za další si myslím, že takto to vypadá lépe. Chtěla jsem zachovat kombinaci dřeva a bílé, která se opakuje i jinde.




Nejvíc jsem si naběhla při natírání této rohové poličky, protože ta není z dýhy, ale z lamina. Barva se mi v rozích olupovala, takže jak můžete vidět na fotce, ty rohy jsem musela vyložena "zašudlit". Košíky jsem taky přetřela, protože byly vyrobeny na zakázku a mořené v barvě olše tuším a jiné, co by velikostně odpovídaly, jsem nenašla. Mám v nich sušené bylinky a jiné potřebné drobnosti, které nechci mít na očích. A taky mně přišlo zajímavější nechat tu vnitřní polici, ve které koše jsou, ve dřevě. Jen jsem přetřela profil přední lišty. Původní prosklená dvířka s vitráží jsem nechala přesklít a vybrala jsem leptané sklo. Vím, že ze staré linky moderní neudělám (a vlastně ani nechci), ale myslím, že tohle se hodí více.





Původní zlost, že jsem se do toho pustila, už mě přešla a nelituju toho. Šla bych do toho asi znovu (ale s určitým časovým odstupem), protože tahle nízko nákladová akce splnila moje očekávání. Navíc i finanční rozpočet včetně nových skel byl velice příjemný. Teď už jen poštelovat panty, protože jak jsem to vyšroubovala a pomíchala kování, které prý bylo nějak nastaveno, trochu to místy ještě hapruje. Ale kování máme Blum , takže to nebude žádný problém.






Jediné, co musím ještě pořešit, je světlo. Tuhle šílenou zářivku tu máme už pěkně dlouho a nechtěla jsem se jí zbavit z jednoho prostého důvodu. Má vybornou svítivost a já v kuchyni potřebuju hodně světla. Nechci žádnou bludičku ani designovou záležitost, ale pěkný a praktický světlo. Nemáte nějaký tip?





Chaos u stolu i nadále zůstává jak vidíte, jen jsem modrou židli zazimovala stejně jako ostatní modré doplňky určené na léto. Ty nahradí moje barevná klasika - bílá, šedá, černá a dřevo. Měla jsem hrdinské nutkání, že na podzim oživím  obývací část hořčicově žlutou, ale nevím nevím. Tak a to je konec a teď už si dám s renovacemi alespoň pro letošní rok pokoj.


Užijte si fajn den!


Fotografie podléhají autorskému zákonu. Jejich užití bez mého souhlasu není možné.

úterý 9. září 2014

Pracovní víkend ...

... aneb další etapa renovace. I když jsem už mockrát říkala, že raději nebudu moc psát, ale více se vyjadřovat obrazem, v tomto případě to nejde jinak, protože obrázky nejsou dostatečně odrazující pro ty, kteří by o něčem podobném uvažovali. Vítám vás při dalším mini seriálu renovace. Tentokrát to byl víkendový ultramaraton broušení a natírání. Nejhorší mám za sebou, protože jsem na jeden zátah obrousila všechna dvířka horní části kuchyňské linky a opět se utvrdila v tom, že otevřené police bych opravdu nechtěla. Takže jsem v pátek večer nasmažila řízky a v sobotu ráno odeslala mužský tým na Kraličák. Ve skutečnosti to bylo naopak, protože pan Božský přišel s tím, že jedou s klukama na pánskou akci do hor a já se jen chytla příležitosti. Dělat takovou šílenost s dětmi je totiž naprosto nemožné. Sobotní akce byla téměř sadomasochystická.Tak pojďte dál a nezouvejte se!





Souvislá vrstva prachu byla všude. Tedy tam, kde jsem nemohla zavřít dveře, takže kuchyňe a obývací část včetně chodby to fakt slízli. Bruska napojená na vysavač (slabá náplast a dva sáčky plné prachu!). Oběma sousedům jsem potom poslušně umyla dvěře, vydrhla rohožky, taky výtah a přilehlé části našeho patra. Díky šňůrám a prodlužce jsem dveře prostě nezavřela a tak mě čekal odpolední úklid. No spíše gruntování, protože co jsem neschovala, bylo pod nánosem prachu. Aspoň mám doma generální uklid za sebou. Už mi zbývají jen dvoje dvířka s vitráží, které nechám nově zasklít mléčným sklem. A ty už obrousím ručně a venku, kdyby trakaře padaly! V bytě jsem potom musela brousit ještě boční část linky a přísáhám, že doma už NIKDY NIC brousit nebudu. Něco jiného je, když máte dílnu, stodolu nebo zahradu, kde to můžete dělat, ale dělat to v bytě je holé šílenství. Ještě tak možná zase nějakou TON fešandu do sbírky.



Tohle prosím není módní přehlídka, ale vsuvka toho, jak moc jsem pracovala :-) Nebo jak moc velký jsem magor? To už je jedno, každopádně pokud někdo jen uvažujete o renovaci kuchyňské linky, napište mi, ráda vám to vymluvím!


Neděle už byla veselejší!



I když jsem ráno necítila ruce, nebo vlastně naopak cítila až moc, natírání je za odměnu a hlavně už u něj nenaděláte binec. Pozdní snídani jsem si dala v oblíbeném Cafiscu a potom už jsem jen natírala za doprovodu úžasné jazzové hudby z Jazzradia.  Jenže těch 5 vrstev nátěru je celkem na dlouhý lokty, takže jsem v mezičase ještě dělala pro rodinu něco prospěšného :-) Jinak na sebe prásknu, že žehlení nesnáším a žehlím až je to nevyhnutelně nutné (viz velikost koše na nevyžehlené prádlo).




No a tady už můžete vidět další dokončenou etapu. Ale pořád není hotovo. Včera jsem ještě u sklenáře nechala vysklít dvoje dvířka, venku je obrousila, večer doma natřela a dneska je vezu zase na zasklení. Teď, když se to začíná rýsovat, přemýšlím, že mozaiku jako obklad dělat nebudu a zachovám původní desku. Byla jsem zvyklá na teplé dřevo kuchyně a najednou přišlo ochlazení v podobě bílé a nechci to mít sterilní úplně. Navíc tuhle kombinaci bílá + dřevo mám strašně ráda. Taky jsem demontovala horní lišty a lištu pod mikrovlnkou demontuju taky nebo ji ještě natřu. Každopádně je to dřina a fakt jsem ráda, že už se to blíží ke konci. A pokud chcete mít nějaké srovnání, koukněte sem. Tento týden bude i zaskleno a příští týden vložím jak to všechno dopadlo nebo budu konzultovat co dál.

Práci čest!



Fotografie podléhají autorskému zákonu. Jejich užití bez mého souhlasu není možné.

neděle 24. srpna 2014

Pomalu a líně

Přesně tak pokračuje renovace naší kuchyňské linky. Na sobotu jsem si naplánovala, že dorazím spodek. Akorát jsem se do toho zcela nerozvážně a odvážně pustila za přítomnosti dětí. A vše si dokumentuju, abych si to příště lépe rozmyslela, než se do něčeho takového zase pustím. Z bytu máme teď spíše holobyt. Návštěvy dočasně nepříjímám. Kuchyňská linka je permanentně alespoň z části rozmontovaná a vyskládaná, všude jemný prach, i když se snažím nahrubo vždy uklidit. Šroubováky, barva, smirkovací papíry a chaos. Zrušila jsem i konferenční stolky a lampu v obýváku a konečně si objednala nové v mém momentálně neojoblíbenějším eshopu Quality Design.  Sedačka čeká, až si ji odveze čalouník a už druhý měsíc koukám po nějaké vhodném koberci, ale nic mi do oka nepadlo. Asi přestanu hledat, aby na světlo vyplul sám. A tak v tom čase čekání makám.




A fakt je to celkem dřina. Po včerejšku mám dokonce mozol od štětky :-) I když jsem si vypůjčila potřebnou techniku a dostala se tak o další level výše, pořád jsou to jen moje ruce, které pracují.  Navíc s bruskou můžu jen na velké plochy.



Tahle výbava mi sice hodně pomáhá, ale zase strašně nadělá. Hodinu brousím, dvě hodiny uklízím :-) Ani napojená na vysavač to není žádná sláva a tak jsem se z koupelny přestěhovala před náš byt. Sice nemůžu kvůli prodlužkám, šňůrám a vysavači zavřít dveře od bytu, ale je to lepší než v bytě. V koupelně dělám pouze ručně, to se tolik nepráší a ty větší kusy si mi do vany stejně nevejdou.


A tak jistě chápete, že mi z toho občas hrabe a taky si u toho pěkně zanadávám. Původně tam měl být jiný obrázek, ale protože jsem od přírody velký optimista, tohle mi přišlo optimističtější.


Včera jsem byla s klukama sama a přesto se to pohnulo. Mám totiž úžasnýho pomocníka, který narozdíl ode mě rád brousí ručně a tak mi s tím hodně pomohl. Obrousil tři šuplíky úplně sám! Bez něj bych víkendový plán nedodržela. Ale i tak se celá akce asi protáhne, protože už nemakám do úmoru těla, ale pěkně se šetřím. Stejně, než bude nová sedačka a koberec, mám ještě dobrý měsíc čas. A potom už sednu na zadek, nohy hodím na nový osb stolek, vytáhnu čtení a nehnu ani prstem!  

 
Jak si pozorný čtenář může všimnout,  pod dvířky jsou vidět dřevěné korpusy. A protože já nechci linku úplně celou čistě bílou, tyhle dřevěné korpusy ponechám. Navíc, kdo by se proboha brousil i s těmi vnitřky, když nejsou původně bílé? Až dodělám všechna dvířka, rozhodnu se, co dál. Možná nechám původní dřevěnou desku, kterou máme místo obkladů a nebo zvažuji, že desku nechám polepit šedou mozaikou. Dneska jsem tu měla odbornou konzultaci, tak uvidím jak se nakonec rozhodnu.




A tak si aspoň na stůl dám kytku z bylinek, abych to ve zdraví přežila. Protože jestli se bude lepit mozaika, pěkně se to protáhne.

Prima neděli všem!



Fotografie podléhají autorskému zákonu. Jejich užití bez mého souhlasu není možné.