BG Photography: Functionalism / Funkcionalismus

Můj instagram můžete brát vždycky jako předzvěst toho, co bude na blogu. A protože mnozí z vás zaznamenali o víkendu brněnskou architekturu, víte asi už, co vás dnes čeká. V dubnu jsem na blogu publikovala první díl o meziválečné brněnské architektuře a slibovala jsem vám pokračování. Jenže potom byly moje plány na nějakou dobu zhatěny a až o uplynulém víkendu jsem se dostala v klidu do Brna, abych pro vás, kdo máte rádi architekturu stejně jako já, nafotila a sepsala pokračování. V březnu jsem se zúčastnila dvou přednášek na téma architektura Brno meziválečné I. a II. a mám obsáhlý seznam staveb v Brně, které si chci v klidu projít a prohlédnout. První díl můžete najít zde. A na další pojďte kouknout.

Městská ubytovací kancelář (dnes Čedok) 1927 - 1928, arch. Oskar Poříska, ul. Nádražní.

Nepřehlédnutelná budova z pera architekta Oskara Pořísky u vlakového nádraží v Brně. Hned naproti České poště. Dříve sloužila návštěvníkům veletrhů jako informační kancelář, dnes v budově sídlí CK Čedok. Funkce tedy byla kupodivu zachována. Dvoupodlažní objekt se zaobleným nárožím připomíná loď. Ve svojí době měla budova největší luxferové okno v Brně. Do dnešní podoby však prošla několika přestavbami. Funkcionalistický styl doplňují kruhová okna.

Nádražní poštovní úřad 1938, Bohuslav Fuchs, ul. Nádražní.

Budova se nachází hned naproti Čedoku a byla postavena podle návrhu Bohuslava Fuchse. Byla postavena na místě bývalých hradeb a hradního příkopu, takže její stavba byla kvůli špatnému podloží problematická. Z toho důvodu ji tvoří železobetonový suterén a vlastní budovu potom tvoří lehká ocelová konstrukce, takže zajišťuje možnost snadného přemístění celé stavby, se kterým už se tenkrát tak nějak počítalo. Pravidelnost oken narušuje jen oblouk nad vstupem. Jinak je to čistý funkcionalismus.

Administrativní a nájemní dům První moravské spořitelny 1937 - 1939, Josef Polášek, Ondřej Oplatek a Heinrich Blum, ul. Jánská.

V architektonické soutěži sice zvítězily návrhy pánů architektů Josefa Poláška a Ondřeje Oplatka, ovšem ke spolupráci byl přizván i Heinrich Blum. Jedná se o reprezentativní budovu se světlým keramickým obkladem a travertinovým rizalitem. V budově dnes sídlí Česká spořitelna. Původně byly navrženy dvě budovy, jedna sloužila jako provizorní sídlo a po dokončení centrální části s halou byla přizpůsobena na kancelářské a obchodní prostory. V horních částech byly byty.

Obchodní dům Brouk a Babka 1934 (dnes Baťa), Miloslav Kopřiva, ul. Česká.

Původně firma dvou spolužáků Brouka a Babky, která byla založena už v roce 1908 a existovala až do znárodnění v roce 1948! Pětipatrová budova na České ulici má volné přízemí na sloupech s výklady. Opět pásová okna, poslední patro tvoří terasu. Dnes budova slouží firmě Baťa.

Hotel Avion 1926 - 1927, Bohuslav Fuchs, ul. Česká.

Původně nízkopodlažní hostinec předělaný podle návrhu Bohuslava Fuchse na hotel. Fuchs se musel vypořádat s extrémně úzkou parcelou 8 x 34 m. Fasáda hotelu má opaxitový obklad a nezvykle velká okna. Existuje snad projekt na rekonstrukci hotelu od Evy Jiřičné, ale co se kolem toho děje či neděje bohužel nevím. Původní interiéry jsou prý zdevastované, přesto bych se strašně ráda dostala dovnitř na prohlídku.

Sokolovna a společenské centrum Stadion 1928 - 1929, Miloš Laml, Kounicova ul.

Sokolovna a společenské centrum Stadion 1928 - 1929, Miloš Laml, Kounicova ul.

Další úžasná funkcionalistická stavba v Brně. Stadion na Kounicově ulici nedaleko centra. Tehdejší Sokol vyzval architekty Jindřicha Kumpošta, Antonína Blažka a Miloslava Kopřivu, aby navrhli projekt na výstavbu tělocvičny a společenské místnosti. V soutěži vyhrál návrh Jindřicha Kumpošta, který ovšem nebyl schopen z technických důvodů dokončit projekt včas a proto byl nakonec vyzván Miloš Laml, aby zakázku převzal a dokončil. Jediným dekorativním prvkem je monumentální vstupní prostor, jinak je to opět čistý funkcionalismus. Myslím, že tahle budova se opravdu se hodně povedla. A na Kounicově ulici to není zdaleka jediný architektonický skvost. Mezi další patří například Obchodní akademie od J. Röslera, Nemocenská pokladna od J. Syřiště, Zemský dům od K. Náhůnka, který je momentálně zvenčí v dost nepěkném stavu a taky Ředitelství pošt a telegrafů od Františka Roitha. A tu bych vám ještě ráda představila a pro dnešek konec :-)

Ředitelství pošt a telegrafů 1923 - 1925, František Roith, Kounicova ul.

Ředitelství pošt a telegrafů 1923 - 1925, František Roith, Kounicova ul.

No není to kráska, řekněte ... Je! Monumenstalismus křísnutý kubismem. Postavena podle návrhu pražského architekta František Roitha a budova je to opravdu velkolepá. Fasáda je plasticky členěna římsami, pilastry a rizality, vstup s dórskými sloupy a balkonem s balustrádou. Budovu dále zdobí plastické koláže sochaře Zdeňka Pešánka. A teď mi vysvětlete, jak na takovou budovu (a nejen na tuto) může nějaký barbar umístit světelnou reklamu, byť se jedná o lékárenský kříž? To mi hlava nebere. Stejně jako další obludné reklamy třeba na již zmiňovaném Stadionu na Kounicově ulici. Ruce bych jim za to usekla.

A na závěr jsem vás chtěla pozvat na kávu do nové kavárny Morgal, která byla nedávno otevřena v Místodržitelském paláci na Moravském náměstí. Jaké bylo ale moje zklamání ....

Zrovna v neděli měli otevřeno až od 13 hodin, takže jsem jen nakoukla a kávu si musela dát jinde. Po takové procházce mě řádně kručelo v žaludku a tak jsem zavítala do oblíbené restaurace Italia baru na Zámečnické ulici. To je sázka na jistotu. Chodím sem už více než deset let a lepší italskou kuchyni v Brně nenajdete. Specializují se tedy hlavně na pizzu, ale také těstoviny a další, je tu vždy úžasně milá obsluha a k výběru jídla nepotřebuji ani jídelní lístek. A chodí tam Italové :-) Takže až budete v centru Brna a budete mít hlad už před polednem, zajděte si určitě tam. No a Morgal snad příště.

K obědu jsem si dala výborné ravioli plněné dýní, sypané šalvějí a parmazánen a samozřejmě espresso. No a ve svém bloku jsem si mohla odškrtnout další stavby, které jsem chtěla vidět.

Brno je krásný město a úplně nejvíc ho miluju o víkendech. Ulice jsou totiž téměř liduprázdné a člověk tak může bez větších omezeních chodit s hlavou vzhůru a kochat se. A že je čím se kochat!
Tak snad jsem vás neunudila k smrti tak dlouhým příspěvkem, ale zkrátit to prostě nešlo.
A nezapomeňte soutěžit!

Fotografie podléhají autorskému zákonu. Jejich užití bez mého souhlasu není možné.

Minulé pondělí jsem byla s kamarádkou na přednášce Brno meziválečné I. 1919 - 1928. Přednáška byla, jak již název napovídá, o meziválečné architektuře města Brna. Padala jména nejvýznamnějších architektů dané doby jako Arnošt Wiesner, Jindřich Kumpošt, Jaroslav Grunt, Miloš Laml, Vladimír Fischer, Bohuslav Fuchs, Jiří Kroha, Josef Polášek, Oskar Poříska, Vladimír Karfík a další. A jestli máte téma architektury rádi stejně jako já, pojďte se kouknout na pár zajímavých staveb. Protože je jich velká spousta, rozdělím je na několik částí. Dnes část první.

Palác Morava 1926 - 1933, Arnošt Wiesner, Malinovského náměstí, Divadelní.

Tato stavba mě vždycky magicky přitahovala. Budova, kterou zná v Brně snad každý, chodí kolem ní spoustu let a nepřestává se líbit. Postavená podle návrhu Arnošta Wiesnera, dnes kulturní památka ČR. Budova je zajímavě prohnutá dovnitř a lehce tak rozbíjí industriální ráz. Později byla k budově připojena stavba, která byla postavena na místě Doretova dvora. To je ta část, kde na fotografii vidíte projíždět šalinu (tramvaj) :-) Cihlová fasáda je kombinovaná s bílým železobetonovým skeletem a na každém rohu je věž, která je obložená travertinem. No není to nádhera?

Zemanova kavárna 1925 - 1926, Bohuslav Fuchs, ul. Koliště.

Víte, že tato kavárna, která byla postavena podle návrhu Bohuslava Fuchse v roce 1926 je již jen replikou? Ta původní kavárna byla v roce 1964 zbourána, aby nepřekážela ve stavbě Janáčkova divadla. Jaká to škoda! V devadesátých letech vznikl potom návrh na repliku kavárny (Zbyněk Pech a Jana Jáníková) a v roce 1994 byl položen základní kámen stavby. Vždycky jsem měla "Zemanku" velmi ráda. Ovšem k rekonstrukci, která proběhla v roce 2012 se raději vyjadřovat nebudu. Už to není Zemanka. Je to Pavillon a na někdejší dřevěný pavilon, na jehož místě byla postavena prvorepubliková Zemanova kavárna odkazuje snad už jen ten název. Jednoduché kubické tvary a prosklené stěny jsou sice zachovány, ale interiér už nikoliv.

Dům umění města Brna, 1946 (rekonstrukce), B. Fuchs, Malinovského náměstí.

Moje oblíbená a mnou hojně navštěvovaná budova, která slouží jako výstavní a prezentuje aktuální umění. Byla postavena v roce 1910 ve stylu vídeňské secese podle návrhu Heinricha Carla Rieda, ovšem za druhé světové války byla silně poškozena. Rekonstrukce se v roce 1946 ujal B. Fuchs a byla přestavěna ve stylu funkcionalismus.

Obchodní dům firmy Baťa (OD Centrum), 1930 - 1931, Vladimír Karfík

Tato velmi známá budova je jedinou Karfíkovou meziválečnou stavbou v Brně. Původně to měl být 23 až 28 patrový mrakodrap, ale kvůli nestabilnímu podloží byl snížen na pouhých 8 pater. V roce 1966 byla budova stavebně upravena pro potřeby OD Centrum.

Palác Alfa (Alfa pasáž), 1934 - 1937, B. Fuchs, F. Hrdina, K. Bezrouk, ul. Jánská, Poštovská.

Další funkcionalistická stavba zpočátku B. Fuchse a rovněž kulturní památka ČR. Kdo ji nenavštívil a byl v Brně, jakoby tam nebyl. Ano, hudební klub Metro music bar je tu stále a taky kavárny, obchody a divadlo. Původní návrh B. Fuchse byl přepracován Františkem Hrdinou. Pasáž má krásnou galerii krytou proskleným stropem.

Moravská banka (dnes KB), 1929 - 1931, B. Fuchs, A. Wiesner, Náměstí Svobody

Velmi podobná stavba stojí hned opodál Alfa pasáže na Náměstí Svobody a je jí Komerční banka. Na jejím místě stál dříve Kounicův palác. Jde o jediné společné dílo architektů B.Fuchse a A. Wiesnera. pasáž budovy je průchozí z ul. Veselé na Náměstí Svobody.

Kavárna Savoy, 1928 - 1929, Jindřich Kumpošt, ul. Běhounská, Jakubské náměstí

A dnes poslední stavba, která stojí v centru za zmínku. Ale samozřejmě nejen tahle. Zajímavých budouv je v centru Brna spousta, ale všechno to do jednoho příspěvku nacpat nemůžu. Nádherná funkcionalistická kavárna od Jindřicha Kumpošta vznikla v objektu bývalého Thonethofu a bohužel byla při přestavbě v 50.letech znehodnocena, především interiér, který sloužil jako prodejna textilu. V roce 2008 došlo k další přestavbě, která navrátila alespoň částečnou podobu dříve věhlasné kavárně. A pokud vás architektura města Brna zajímá, určitě koukněte na zajímavý projekt BAM (Brněnský architektonický manuál). Já se chystám příští pondělí na další pokračování přednášky Brno meziválečné II. a v rámci Artschool, která tyhle přednášky pořádá, se určitě vypravím i na některou z komentovaných procházek Brnem.

Mějte krásný den!

ArtBe

čtvrtek 24. července 2014

Brněnská architektura podruhé

úterý 1. dubna 2014

Brněnská architektura poprvé