sobota 27. srpna 2016

Poslední prázdninový víkend

Užijte si ho! Užijte si sluníčka a koupání, užijte si volna. Normálně depky příliš nemívám, ale ten konec léta je pro mě malinko traumatizující, ale i tak se přes to hodlám přenést a užít si to. S vidinou toho, že ještě letos potkám moře a navštívím krásná místa, se ten konec prázdnin snáší líp. A ještě něco. Vždycky, když mám chuť se vším praštit, dostanu nějaký krásný email, který mě zase nakopne. Díky moc za to. Díky moc všem mým čtenářům, kteří sem chodí a čtou, i když je to občas plné chyb a možná blábolů. Letos v srpnu to bylo pět let, co píšu blog a Vy na tom máte velký podíl. Děkuju ♥




A tohle je důvod, proč to pořád dělám.  

"Dobrý den, paní Báro,Vaše heslo sdílím též, cestuji ráda, ale ne vždy se mi podaří cestovat tak, jak bych si přála. Proto moc ráda nahlížím do Vašeho blogu. Vaše cestovatelské zážitky jsou velmi příjemné, máte krásné fotky a objevujete kraje či města pro někoho možná ne až tak turisticky atraktivní, ale Vy v nich to kouzlo vždy najdete. Takže díky Vám cestuji pohodlně :-D Také máte dobré tipy, loni jsem s kamarádkou navštívila znojemskou kavárnu s penzionkem, o které jste psala, znovu se díky Vašim fotkám nadchla pro Třebíč, kam jsem si letos opětovně zajela s dcerou na pár dnů a obdivuji Vaši cestu na Balkán - nádherné fotky! Mějte se fajn a pište Váš blog dál, je to vždy velmi příjemné počtení (musím říci, že přesně dle mého gusta :-D). Zdravím, Eva 

Díky všem za zastavení a krásný zbytek léta!


Fotografie podléhají autorskému zákonu. Jejich užití bez mého souhlasu není možné.

pátek 26. srpna 2016

Andy Warhol

Jeho nelze nemilovat. Věděla jsem, že tahle výstava uklidní můj vnitřní disbalanc a těšila jsem se na ni tak, že jsem v Olomouci vlítla do pěší zóny (rozumějte vozem), aniž bych respektovala značku, kterou jsem prostě přehlídla. Značka není zeď, že jo? Policejní hlídka mě brala okamžitě a byla velmi milá. Když jsem jim se sklopenýma očima (i ušima) vysvětlila, že jsem se slepě řídila navigací a že jedeme s dětmi do Vlastivědného muzea, tu zželelo se jim naší výpravy a ochotně mi vysvětlili cestu. Tož to je Haná, no. Další hlídka už tak milá nebyla, ale dopadlo to dobře, prosvištěli jsme centrem až k Vlastivědnému muzeu, kde výstava Andy Warhola právě probíhá. Už samotné prostory jsou velmi pěkné, ono taky město je překrásné! Na instagramu najdete pár fotek s tipem na moji oblíbenou kavárnu a tady už pár fotek z výstavy. 





Nevěděla jsem kam dřív koukat. Jednak je výstava umístěna v překrásných prostorách sálu Sv. Kláry a potom to vše kolem. Nádhera, kochala jsem se a kochat bych se jela klidně ještě jednou.  A myslím, že i kluci si výstavu užili. Na každej výlet s sebou foťák neberu, ale včera jsem musela, to je jasný. 





Každý si tu přišel na své a obdivoval něco jiného. Ohlasy byly jen kladné a tak jsem ráda, že i pětiletý Vítek už projevuje zájem o podobné akce! No ... na příště si sice vymyslel princeznu Hereret v expozici muzea v Moravské Třebové, ale budiž. Do konce prázdnin ještě pár dnů zbývá a tak musíme za princeznou vyrazit co nejdříve.








Víc než cokoliv jinýho si teď užívám prázdniny s klukama. Baví mě to a jsem ráda, že o moji přítomnost a moje výlety stále ještě stojí. Každý den něco podnikáme a já ve skrytu duše doufám, že v nich alespoň něco málo z toho, co se jim snažím dát, zůstane. Kdyby se alespoň jeden z nich věnoval výtvarné činnosti, byla bych moc ráda. Doma sice často slýchávám, že "umění" až po tréninku (máváme do Rumunska), ale spravedlnost musí být. Nutit je samozřejmě nebudu, do výtvarky chodí rádi a myslím, že u Martě už se projevují i nějaké výsledky. Vítek se skamarádil s pastelkama až nedávno, ale on potřebuje na všechno víc času.








A tento plakát jsem si přivezla domů. Hned příští týden půjde do rámu, už jsme mu totiž vybrali místo. Jako má smysl, abych k tomu něco víc psala? Kdo nezná Andy Warhola, najde si na wikipedii a kdo zná, doporučuji zajet osobně a pokochat se. A prosím Vás, pěší zónou přes centrum jděte raději pěšky :-)

Krásný tropický víkend!


Fotografie podléhají autorskému zákonu. Jejich užití bez mého souhlasu není možné.

čtvrtek 25. srpna 2016

Diáře 2017

Ráda bych Vám představila výběr motivů pro diáře 2017. Konečně definitivní podoba, i když mi to trvalo dlouho dojít k tomuto finálnímu výběru. Takže letos takto. Můžete se těšit na 8 motivů a protože mi už několik z Vás psalo, že budete mít o diáře zájem, napište si klidně předem, které chcete mít.  Už teď ale můžu prozradit, že kroužkové diáře A5 s týdenním kalendáriem budou stejně jako loni i předloni v limitované edici, tudíž nebudu dělat dotisky, takže si včas rezervujte. Kroužky i gumičky budou samozřejmě barevně ladící, žádnou divočinu nečekejte :-) Na eshopu by měly být dostupné zhruba do 3 týdnů a včas Vás budu informovat. Líbí, nelíbí?


Mějte prima den!



Fotografie podléhají autorskému zákonu. Jejich užití bez mého souhlasu není možné.

středa 24. srpna 2016

Chrudim II.

Můj včerejší stav přetrvává a tak jsem v návalu zlosti měla chuť všech fotky z Chrudimi smazat, protože ve skutečnosti byla Chrudim mnohem působivější než mám zachyceno na fotkách. Samozřejmě je dobré, být poháněn vlastní nespokojeností, ale já mám vztek. Nejraději bych se vším praštila, někam zalezla nebo lehla pod strom a přemýšlela o nesmrtelnosti brouka. A nutně potřebuju vidět výstavu Andy Warhola v Olomouci, ta mi snad udělá dobře. Nicméně jsem slíbila, že Chrudim bude pokračovat, tak tady je další část. Snad udělám tipem na návštěvu krásného města aspoň někomu radost. 









Hlavnímu chrudimskému náměstí dominuje hned několik krásných staveb. Je to opravdu pastva pro oči. Jednak je to stará radnice (hned první foto), která byla postavena v polovině 15. století. Nepřehlédnutelný je i kostel Nanebevzetí Panny Marie ze 13. až 14. století a taky sloup Proměnění Páně s kašnou. Tohle vše a ještě mnohem víc najdete na Resselově náměstí.



Pokud se vydáte jednou z bočních ulice z náměstí, přijdete k nádhernému Mydlářovskému domu. Nachází se v Břetislavově ulici a jedná se o původně gotický dům , který byl přestavěn na renesanční s arkádovým průčelím s krásnými gotickými reliéfy. Nyní se v budově nachází Muzeum loutkářských kultur. I ze zadní strany je dům velice zajímavý, musíte ho ale obejít, sejít po ulici Široké až dolů k Chrudimce a tam ho uvidíte z druhé strany.


Mimochodem řeka Chrudimka, která protéká městem, je velmi pěkně zkulturněna. Podél vody můžete spočinout na obrovských kmenech, mají tu rybí přechod a v řece hojně ryb. Když půjdete stále podél řeky, dojdete až k bývalému Koželužskému mlýnu (ul. Čs. Partyzánů).




Dnes slouží mlým ke komerčním účelům, ale můžete tu vidět zrekonstruovaný středověký náhon. Podél řeky potom pokračujte až k divadlu Karla Pippicha, které je jedno velké ach! Nemohla jsem se nabažit.







Naprosto čistá forma ve stylu civilního konstruktivismu, což je jakási ranná forma funkcionalismu. Prostě tohle mě oslovilo. Víc než cokoliv jiného miluju tento architektonický směr a vlasně nejen v architektuře mám ráda čistý styl. Dokonce až tak moc, že jsem si musela navrhnout svoji vlastní kabelku, protože nabídka na trhu mě příliš neoslovila. Všechno je moc cingrlátkový a to já nemusím. Tak snad mi ji pan brašnář ušije přesně podle mých představ. Konec vsuvky. Škoda, že zrovna byly  divadelní prázdniny, protože něco mi říká, že uvnitř to bude velká paráda stejně jako navenek. Snad příště!




Další zajímavostí ve městě je tzv. myší díra, též Tmavá fortna, kterou najdete ve Štěpánkově ulici nedaleko rodného domu Jana Nepomuka Štěpánka. No a blížíme se do finále. Ovšem Chrudim má spoustu dalších krásných uliček a zákoutí.

 Pohled od našeho hotelu z ulice Fortenská na budovu staré radnice zezadu.

 Pohled z Břetislavovy ulice od Mydlářovského domu na Resselovo náměstí .

Pohled nahoru kdesi v jakémsi podloubí. 

Ty oprýskané staré domy jsou stejně nejvíc. V kontrastu těch zrekonstruovaných památek mají obrovské kouzlo a mě přitahují jako magnet. Už jsem dlouho nepodnikla žádný urbex, nechtěl by se někdo přidat?




Ovšem i ta úplně prachobyčejná místa mají velké kouzlo. Mám ráda tyhle retro zastávky, kde se zastavil čas. A samozřejmě to nejdůležitější! Kde se dobře najíst a v klidu si vychutnat šálek ristretta či dva?


Na jídlo jednoznačně a bez kompromisů doporučuji restauraci U Paluků. Jsem mlsná huba a tady jsem neměla sebemenší výhradu. Snad jen to, že mi jedna slávka ze smetanové omáčky přistála v klíně na bílých šatech, ve kterých jsem potom šla do divadla. Ale jsou horší věci na světě. A ten creme brulee byl fantastický! Příjemná zahrádka na terase domu, odkud máte výhled na muzeum. K tomu Chardonnay a jste v nebi. Doporučuji tohle nebe rezervovat předem!


 

A kam na kávičku? První kavárnu, kterou jsem navštívila a kam jsem se potom vracela, bylo Atrium Café na Resselově náměstí 12. Všechno tu měli dobré, nejvíc kávu, ledové čaje a Campari s džusem. A taky knihovnu, takže jsem neměla problém si tu víc než hodinu číst na atriové zahrádce, když byl pan Božský běhat. Švejk nikdy nezklame! Navštívila jsem i kavárnu U čerta, ale tam jsem se otočila na podpatku (vlastně v žabkách), protože nemám ráda, kde je moc nahuleno. A pro milovníky umění mám tip na krásnou galerii Art gallery ve stejné budově jako Atrium Café. 




Galerie je opravdu velmi vkusně zásobena českými i evropskými autory. Najdete tu Adolfa Borna, Jiřího Anderleho, Josefa Čapka, Olbrama Zoubka, Maxe Švabinského, Františka Kupku, Jana Zrzavého a spoustu dalších. Navíc tu teď v gotickém sklepení ze 14. století probíhá výstava soch Igora Kitzberga. Doporučuji! No a to je z Chrudimi téměř všechno. Jelikož jsme s sebou měli kola, podnikli jsme i cyklo výlet do blízkého okolí a tak se pokusím připravit ještě třetí pokračování. Tyto příspěvky jsou časově opravdu velmi náročné a tak to neslibuji na sto procent. Každopádně na prohlídku města si rezervujte dva dny. Já měla v plánu ještě Kotěrovu vilu, Ptačí ostrovy a další místa, ale to mám překazil déšť. I když on ten postelový relax v neděli dopoledne taky nebyl k zahození. 

Prima den přeju všem!




Fotografie podléhají autorskému zákonu. Jejich užití bez mého souhlasu není možné.