neděle 19. května 2019

365 - 20. týden (2019)



133/365 ... 13.05.2019



Nebudeme mlčet ...

Milion chvilek pro demokracii



134/365 ... 14.05.2019


Den jako z obrazu Andyho Warhola,
čekat až zmizí a všechno odvolá. 



135/365 ... 15.05.2019

 
Zvědavě nastavují hlavy,
pátrají po tom, co je baví?


136/365 ... 16.05.2019


Někdy mám pocit, že mi nikdo nerozumí,
nehledám slova, jen obrazy to umí.


137/365 ... 17.05.2019


Čas pozvednout skleničky
a vypít obsah celičký.
Design Trips, Páté narozeniny Design3ps


138/365 ... 18.05.2019


 Kdyby se snad někomu zdálo, že je voda ještě studená, tak se vám to jenom zdá aneb III. ročník HZP.


139/365 ... 19.05.2019


Zapomenout na všechny hříšky,
dívat se na svět trochu z výšky.




Fotografie podléhají autorskému zákonu. Jejich užití bez mého souhlasu není možné.

úterý 14. května 2019

Bergamo 10/2018

Bergamo je město starší než Milán a má taky úplně jiný charakter. A já z něj nemám skoro žádné fotky, jak jsem teď zjistila. Nevadí, v hlavě to zůstalo. Byl to jednodenní výlet vlakem, takové malé zpestření pobytu, protože na Milán vám skutečně stačí dva dny. Účelem bylo nasávat atmosféru, courat se historickými uličkami, ochutnat typické jídlo a prostě jen tak být. Tím typickým jídlem je Casoncelli alla Bergamasca, což je něco jako těstoviny plněné místní klobásou, vejcem, česnekem a posypané opečeným špekem . Luxusní! Bergamo leží od Milána asi 40 km a dělí se na dvě části. Horní město a Dolní město. Citta alta je středověké historické město, která vás okouzlí svojí atmosférou úzkých uliček, kostelů a náměstí. Dolní město je více novodobé, i když i tam bylo příjemně. Jediné místo, kde jsem se dobře necítila, bylo vlakové nádraží v Bergamu. Narozdíl od vlakové nádraží v Miláně, které je hotový architektonický skvost, tam doporučuji zajít, i když vlakem nikam cestovat nebudete, fotky najdete na mým instagramu.



 





Spíš jsme courali venku, ale třeba Bergamská kategrála včetně podzemní krypty byla neodolatelná, takže tu jsme si prošli. 





No a tímto výletem jsem završila cestování roku 2018. V lednu 2019 jsem měla letět do Porta, úžasného města, které už jsem sice navštívila, ale do Portugalska se kdykoliv ráda vrátím zpět. Tentokrát za to nemohl můj chlap, že jsem neodletěla, ale choroba, která mi nedovolila odletět a tak jsem teď momentálně už fakt ve stavu abstinence, protože cestování mně strašně chybí a tak tiše doufám, že se zase nic nepodělá a za čtrnáct dnů odjedu do Slovinska. A příště vás vezmu do Rakouska a malého kousku Itálie, kde jsme byli letos v únoru.



Fotografie podléhají autorskému zákonu. Jejich užití bez mého souhlasu není možné.

neděle 12. května 2019

365 - 19. týden (2019)



126/365 ... 06.05.2019


Prostě tečka za tím vším,
klid v duši především.


127/365 ...07.05.2019


Z hlubin města se noří,
jsou jako strážci na podnoží.


128/365 ... 08.05.2019


" Byl to ten typ muže, který vás buď okouzlí nebo máte chuť ho zaškrtit. Nic mezi tím ". 
Corine Gantz


129/365 ... 09.05.2019


Dívat se na svět skrz mřížku,
nebát se vidět celou jeho šířku.


130/365 ... 10.05.2019


Západ slunce nad městem ...


131/365 ... 11.05.2019


Sloup střídá sloup,
jen z cesty neuhnout.

Valtická kolonáda na Reistně, arch. Josef Hardtmuth


132/365 ... 12.05.2019


Láska má mnoho podob a tvarů,
jen ta mateřská je ale bez naschválů.



Fotografie podléhají autorskému zákonu. Jejich užití bez mého souhlasu není možné.

čtvrtek 9. května 2019

Milán 10/2018

Tak jsem se konečně dokopala, abych trochu pohnula s fotkama z cest. Sice je to na úkor mého nočního čtení, ale někdy to dodělat musím. Nějak jsem se zasekla loni v říjnu na výletě do Milána a od té doby se to se mnou veze. Takže ... Začnu trochu obšírněji, ale k jádru věci se nakonec dopracuju. Kdo můj blog sleduje už delší dobu (píšu ho od roku 2011!) ví, jaké vztahy panují u nás doma co se cestování týče. Muž hory, já metropole a občas si vyměníme role. A  protože mám chlapa pořád pryč, aspoň jednou za rok ho chci mít jen sama pro sebe (4 dny obvykle bohatě stačí). A tak vyrážíme na společné prodloužené víkendy bez dětiček, které většinou spojíme s nějakou kulturou. Akorát nám ty společné cesty poslední dobou malinko haprují. Loni v říjnu jsme si naplánovali výlet do Milána a Bergama. Na druhý pokus to klaplo, pač ten první byl neplatný. Uletělo nám letadlo. A letošní výlet do Londýna, který se měl uskutečnit po Velikonocích, dopadl o něco hůř, protože jsme se otáčeli ještě před letištěm. Letadlo nám sice tentokrát neuletělo, ale když práce zavelí, chlap nezná bratra, natož vlastní ženu. Ano, s mým mužem je občas velká legrace, ale už jsem si za ta léta zvykla, pač když on to bere s humorem, já se z toho hroutit nebudu. Do Milána jsme nakonec odletěli o dvě hodiny později, protože jsme měli kliku a další let měl volná místa. Kdybychom ale neměli zaplacený lístky na koncert Davida Garretta, jistě bychom operativně zvolili jinou destinaci, protože poplatky za přebukování jsou  nekřesťanské a podstatně dražší než nové letenky. Koncert byl vlastně hlavní důvod návštěvy Milána a nutno říct, že David byl boží a celé Miláno vlastně taky.










 




V polovině října mělo město velmi příjemnou atmosféru. První cesta nás zavedla kam jinam, než k dominantně historického centra - Milánské katedrále. Byla ohromující, vlastně je ohromující. Katedrála Narození Panny Marie je pátá největší katedrála na světě a já jakožto milovník nejen sakrální architektury, jsem ji prolezla kompletně celou (ano, můj laskavý muž se mnou). Vůbec celé náměstí Piazza del Duomo je živé, ostatně je to Itálie. Dalším významným zastavením na náměstí je Galerie Viktora Emanuela II., což je proslulé obchodní cetrum.




Přiznám se, že víc než obsahem (rozuměj obchody světových značek) mě zaujala stavba jako taková. Autorem nádherné budovy je italský architekt Giuseppe Mengoni. Kromě obchodů luxusních značek tam najdete si luxusní restaurace a kavárny. Samozřejmě i další části centra Milána mají svoje kouzlo, např. Apple Store Milano.




A jak nejsu "jablíčkář", prodejnu Apple jsme si prošli, protože je nádherná architektonicky, zapuštěná do podzemí s krásnými vodotrysky nahoře. A večeře s výhledem na tuhle parádu byla prostě nejvíc. Dokonce si ještě pamatuju, že jsem měla spaghetti aglio olio e peperoncino, protože je miluju.



Za návštěvu určitě stojí i hrad Castello Sforzesco, kostel Santa Maria delle Grazie a nebo třeba vítězný oblouk Arce della Pace, který je v těsné blízkosti městského parku Parco Sempione. Kdo ale hledá typické úzké uličky a staré domy, v Miláně jich moc nenajde. Milán je poměrně mladé město a rozhodně mě víc uchvátila Neapol, to je místo, kde chci jednou trávit podzim a zimu.




Parco Sempione a příště Bergamo!




Fotografie podléhají autorskému zákonu. Jejich užití bez mého souhlasu není možné.

úterý 7. května 2019

Kam na hory?

Občas na svém instagramu sdílím tipy na různé výlety a vy mi potom píšete o doporučení na ubytování. Po delší době tedy přidávám příspěvek i na blog (aspoň to tu ožije), který Vás zavede do hor, do národní přírodní rezervace Králický Sněžník. A proč zrovna tam? Inu to máte tak. Můj chlap miluje hory, já preferuju města, tudíž děláme už skoro 15 let kompromisy. Do hor vyrážím jednou za čas, ale když už tam jedu, mám ráda solidní zázemí a jistý komfort ubytování, protože není nic příjemnějšího, než když se vrátíte uchození z túry a můžete využít příjemného zázemí třeba se skleničkou prosecca pěkně u krbu. Kralická roubenka Vám přesně tohle zázemí nabízí a nejen to. Tak trochu si přihřeju vlastní polívčičku, protože majitelé jsou našimi kamarády a tak mi svěřili nafocení interiéru. Je to takové to místo, odkud se Vám nechce domů. Máte tam úplně všechno, co potřebujete a hlavně je tam klid, takže ideální na relax a jak já říkám restart hlavy. Místo je vhodné i pro děti, alespoň ty naše se na roubenku vždycky moc těší. Pojďte tedy nakouknout do moderního, leč stylového interiéru. Myslím, že o popis se nebudu ani pokoušet, protože vše, co potřebujete vědět, mají majitelé výstižně popsáno na svých stránkách.










V přízemí je velká společenská místnost s plně vybavenou kuchyní, kde se můžete družit a je to tam opravdu tak útulný jako na těch fotkách! Majitel má rád teplo a tak jsem já, věčně zmrzlá, která se zahřívám na provozní teplotu až v létě, velmi ocenila litinová kamna, která během chvilky vytopí celý prostor a dělá to ještě víc útulno. No a když už Vám družení poleze krkem, můžete se zavřít v patře do některého z pokojíků.




 




V patře je koupelna samostatná, stejně jako v přízemí. Jistě oceníte i takové vychytávka jako je vysoušeč botů nebo sušák mokrého oblečení nad krbem. Prostě to shrnu, je tam úžasně! A když s sebou máte partu správných lidí, pač se jich tam vejde až dvanáct, máte prima dovču zaručenou. V okolí je totiž taky nádherně. Poslední naše návštěva roubenky byla velikonoční a na kopcích byly ještě zbytky sněhu. Je super, když Vám pod nohama křupe sníh a za krk pálí sluníčko. 






 


Možností, kam si vyrazit na výlet,  je spousta, určitě se vydejte na Králický Sněžník a stavte se cestou na Návrší na borůvkové knedlíky nebo se vydejte z Ostružné přes Paprsek, Smrk, Petříkov a zpět do Ostružné - mají tam v místním pivovaru Cestář strašně dobrý pivo. Nedaleko je taky Dolní Morava se stezkou v oblacích (tam se chystáme příště) nebo Loučná nad Desnou a Dlouhé stráně a mnohá další místa. Pokud tedy ještě nemáte naplánovanou dovolenou nebo třeba hledáte kam na prodloužený víkend, rezervujte zde a slibuju, že nebudete litovat!
 


Fotografie podléhají autorskému zákonu. Jejich užití bez mého souhlasu není možné.