čtvrtek 30. srpna 2018

Řecko - kláštery Meteora

Nejvyšší čas pokročit, co říkáte? Pokud byla Paralia nejslabší částí naší expedice, potom naopak kláštery Meteora byly jednoznačně nejsilnějším zážitkem z Řecka. Až teď, když dělám fotky, jsem si uvědomila, jakou sílu okamžiku tohle místo pro mě mělo. Genius loci by se tam dal nožem krájet a i když to byla jen zastávka cestou do Albánie, rozhodně stála zato. Jsem ráda, že se díky psaní a fotkám k tomu takto vracím, protože si tím třídím zážitky a vůbec si říkám, jaký mám štěstí a kolik míst jsem mohla letos navštívit. I když ono to možná není o štěstí, ono je to spíš o hlavě. A přiznám se, že tímto pro mě léto nekončí a mám v plánu prodlužovat až do podzimu. Čeká mě krásná Neapol a taky Miláno. Hezky si to dávkuju, každej měsíc něco, abych mohla procvičovat angličtinu. Akorát teda nevím, co budu dělat v zimě. Nejspíš usnu zimním spánkem a probudím se nejdřív v březnu. Máte to taky tak, že se toho léta držíte zuby nehty a prodlužujete, jak se dá? 




Kláštery Meteora. V překladu Meteora znamená  „vznášející se mezi nebem a zemí“. Prostě si tam tak levitují. Jedná se o komplex byzantských klášterů vystavěných na vrcholcích pískovcových skal a prý kdo nebyl v Meteorách, nebyl v Řecku. Za mě je to opravdu výjimečné místo s neuvěřitelnou energií. 









 




Úchvatná architektura s ještě úchvatnější přírodní scenérií je prostě velkým zážitkem. Několik kláštěrů se dá navštívit, jsou otevřeny pro turisty, no tohoto jsme se nezúčastnili, protože jsme to vyhodnotili, že nic lepšího než exteriér nemůžeme zažít. A taky mě malinko jímala hrůza, když si představím, jak lezu po vytesaných schodech ve skále, protože mám takový závratě, že mi občas ztuhne tělo do pozice "neodvladatelné" a nemůžu ani nahoru ani dolů. I když k některým se dá dojet v klidu autem. Ale pro mě i takto maximální zážitek a krásné zakončení Řecka. A příště už se konečně dostaneme k Albánii, třešínka na dortu letošního Balkánu. Trochu jsem se jí bála a nakonec mi ukázala svoji vlídnou tvář. A taky se to celé posunulo jinam, když mám ještě v řecké Paralii zrušili ubytování. Původně jsme měli být v Sarande, ale nakonec jsme skončili na poloostrově Ksamil v nádherném přírodním parku Butrint. Tak o tom příště, milí. 

Užijte si krásný víkend!




Fotografie podléhají autorskému zákonu. Jejich užití bez mého souhlasu není možné.

6 komentářů:

  1. Nádhera !
    Vůbec nechápu jak na té skále klášter vyrostl ?!
    Baru, já neprocvičuji angličtinu, takže mohu tak leda za humny ;-)
    Ale třeba příští týden prodloužený víkend na Pálavě myslím bude také stát za to :-)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Člověk má dělat to, co ho baví a když tě AJ nebere, netřeba to hrotit. O těch klášterech jsem četla, že všechno vytahovali kladkami a výstavba byla velmi náročná. A i mniši se tam dostávali ponejprve v sítích, potom měli nějaké žebříky a nakonec vytesané schody do skály. Pálavě je krásná, v tomto období na přelomu ji mám nejraději! Užij si to. I za humny je krásně.

      Smazat
  2. Náááááádhera! Díky za připomenutí, taky prodloužuju jak se dá... Těším se na Albošku! A s tím Ksamilem jste to určitě vyhráli, co jsem tak vypozorovala (teda "podle sebe...")

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. No vzhledem k tomu, že náhody neexistují, tak asi jo :-) Mělo to tak být! Já prvně Albánii moc nedala, teda Tiranu, ta byla drsná, Kruje bylo fajn. Tak letos za odměnu a navíc jsem si dodatečně přečetla, že Butrint je opravdu to nejkrásnější, co Albánie má. Tak krásný prodlužování a brzy na viděnou :-)

      Smazat
  3. Krásné, jako vždy. Tenhle cestovatelský deníček mě moc baví. A teď se budu těšit už i na vaše fotky z Neapole, která se mi předloni moc zalíbila (a hned po ní knížka Geniální přítelkyně :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Děkuju! To jsem ráda, že baví. Neapol přesně za dva týdny, těším se m, ještě jsem tam nebyla. Geniální přítelkyně mám přečtené první dva díly a jen co dočtu Holanďanku, vrhám se na třetí.

      Smazat