středa 21. září 2016

Biogradska gora - Černá Hora

Je to trochu ostuda, že teprve až teď se dostávám k tomu, abych dokončila foto report z našich letních cest. Ale pořekadlo o kovářově kobyle prostě platí všude. Ale když už tu probíhá hlasování o nejlepší cestovatelskou fotku, přidám tedy i já svoji trošku do mlýna (samozřejmě nesoutěžně) a vezmu Vás dnes do národního parku Biogradska gora v Montenegru, kde jsme strávili poslední dva dny naší letošní balkánské expedice. Vlastně na horách to všechno začalo a na horách to taky končí (i když ne  tak zdaleka). Bylo to příjemné osvěžení po všech těch horkých dnech a přiznám se, že pro mě je to vždy už jen taková rekapitulace vzpomínek. Stejně jsem myšlenka,a pořád někde na cestách. V údolí řek Biogradska rijeka a Jezerštica se nachází krásný prales, který patří mezi poslední tři pralesní ekosystémy. Je to prostě nádhera. My jsme zvolili jako první variantu Biogradsko jezero, kolem kterého jsme si dali pěší okruh a taky jsme ho absolvovali na lodičce. I zde se musí samozřejmě hezky ručně pádlovat, takže to byla taková romantika na jezeře. Všude voní les, vlastně prales, plno syrové krásy kolem a vodní hladinu, tu já můžu. Čím větší, tím lepší. Nějak mě to fascinuje nebo co. A tak poslední zastavení bylo ještě u Skadarského jezera, které jsme navštívili loni a letos ho jen míjeli. A potom už jen pomalé stoupání do hor, protože tady se opravdu jet rychle nedá. Navíc nás cestou zdržela dopravnní nehoda v jednom z mnoha tunelů, kterými jsme projížděli. Takže drobné zpoždění a příjezd až ve večerních hodinách. Bydleli jsme v Kolašinu, což je takové menší lyžařské středisko. Pronajatý jsme měli apartmán, kde jsme strávili dvě noci. A ráno jsme se vydali k Biogradskemu jezeru.



První foto Skadar lake a druhé stoupání v horách.





Biogradsko jezero je ledovcového původu a vyniká svojí velikostí i krásou. V nadmořské výšce 1094 m je snadno přístupné. Kolem něj vede pěší stezka, po které jsme se vydali na okruh kolem jezera. 



 



Část okruhu vede lesem, část po dřevěných lávkách. Je to nenáročná a spíše odpočínková procházka.





Doporučuji rovněž projížďku po jezeře. Můžete se kochat výhledy nebo jen koukat na vodní hladinu. 



Úchvatná řeka  Tara tento výlet zakončila. A příště úplně poslední zastavení v Kolašinu. No a vy můžete ještě do dnešní půlnoci hlasovat o nejlepší fotku v cestovatelské soutěži a už brzy se můžete na novou kolekci diářů, kterou se teď v nejbližších dnech pokusím nafotit na eshop. Myslím, že se máte na co těšit :-)

Krásný večer!




Fotografie podléhají autorskému zákonu. Jejich užití bez mého souhlasu není možné.

6 komentářů:

  1. Ta fotka vesla nad průzračnou vodou, aaaaaach = ) Krásný fotoreport :)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Děkuji! Tak jak byla průzračná, byla i ledová. Plavali v ní odvážlivci pouze v neoprenech :-)

      Smazat
  2. Baru, to je nadhera prevelika. Vsehcny fotky moc, super... M.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Fotograf je jen takový zprostředkovatel, moje zásluhy na té kráse jsou zcela minimální. Přesto děkuji :-)

      Smazat
  3. Dobrý večer, Báro, fotky mě dostaly, nádhera, díky za zprostředkování! Dáša Voltrová.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Milá Dášo, pokud Vás fotografie aspoň trochu vtáhly do děje, tak to je to, oč tu běží a jsem ráda. Díky moc!

      Smazat