pondělí 6. srpna 2018

Řecko - Soluň

Chtěli jsme vidět památky, no nechtěli jsme úplně Athény, ale spíše něco turisticky poklidnějšího. Vybrali jsme Soluň. A jsem moc ráda. Opravdu ne moc turistické město s příjemnou přímořskou atmosférou a vůní, plné krásných památek. Nenavštívili jsme všechno, ale udělali jsme si tu dva pohodové dny. Na naší výpravě to bylo vlastně první zastavení u moře, i když v Soluni se koupat nedá. Navíc nás Soluň opět přivítala deštěm, což jsem jí ale vzápětí odpustila, protože večerní Soluň v západu slunce byla prostě úžasná a více už nám na dovolené nesprchlo. Bydleli jsme přímo v pěší zóně v centru u moře, což má svoje výhody, ale i nevýhody, protože hned druhý den jsme dostali pokutu za parkování. Nicméně jsme to riskli (auto neodtáhli) a setrvali na stejném místě, pač vláčet zavazadla sem a tam není moc příjemný a i když to mám za ty roky vychytaný, příští rok budu ještě víc minimalizovat. Koneckonců taková menší zkouška mě čeká už ve středu, protože letím do Holandska jen s příručním zavazadlem, tak hyn sa ukáže, jak moc jsem zpovykaná :-) Ale zpět k Soluni. První kroky vedly samozřejmě do přístavu. Naladili jsme se na příjemnou atmosféru města a druhý den náš čekalo to nejzajímavější ze Soluně. 







Soluň byl náš sedmý den expedice, přesně takový ten čas, kdy se člověk konečně přeladí do moodu dovolená, nikam nespěchá, nic neřeší, už nekontroluje emaily a konečně si užívá nic nedělání. Proto jezdíme spíš na expedice než dovolený, protože týden je prostě málo. Starý přístav je centrem kulturního dění, podél moře vede kolonáda a když chytnete (náhodou) zlatou hodinku jako my, je to fakt paráda. Soluň je rušná, plná kaváren, restaurací a taveren. Já těch fotek mám samozřejmě víc, ale myslím, že pro dokreslení atmosféry to stačí.






Další den v Soluni byl horký. Doba, kdy jsme měli do detailu propracovaný itinerář, je dávno pryč. Máme povědomí, co chceme vidět, navíc města spíš plánuju já, ale i tak je cestováním s mým chlapem easy. Zná mapu, nemusím nic hledat, nosí mi batoh a s angličtinou, narozdíl ode mě, nemá problém. Někam chci jít, tak mu to ukážu a on nás tam zavede. Takový můj osobní guide. Nutno dodat, že jeho trpělivost se mnou je veliká, ale ta moje s ním taky. Zkrátka a dobře se na cestách výborně doplňujeme a letos nebyla ani žádná ponorka. Dokonce ani po návratu, takže jupííí. Ono to totiž není jen tak, vydržet spolu tři týdny v kuse, když na to nejsme zvyklí. Každopádně Soluň probíhala asi tak .... vylezli jsme z bytu ... Kam jdeme? Nevím, třeba tudy doleva. Na každým kroku je totiž něco a není třeba nic dlouze hledat. Prostě krása střídá nádheru a památka památku. První, co nás cvrnklo do nosu, byly stařičké osmanské lázně. Tedy již nefunkční, narozdíl od těch, ve kterých jsem se koupala v únoru v Budapešti. Ale byly tááák nádherný! Já teda nevím, co mě na těch starých osmanských lázních tak přitahuje, ale miluju je stejně jako kostely a kláštery. Jedinou vadu měly na kráse ... asi po půlhodině nás paní vyhnala, že zavírají. Přes poledne se tu prostě nemaká. Takže jsme je neviděli úplně celé, ale byly top. 



 Přiznám se, že jména některých kostelů už prostě nevím a vlastně to není ani tak moc důležitý. A třeba tento byl uprostřed horkého centra v takové nádherně zelené zahradě. Buď byl nejstarší nebo něčím jiným významný, ale co já vím, prostě se nám líbil.



A jdete kousek dál a narazíte na Roman Forum. A krásná náměstíčka a nikde nechybí nějaký ten kostel. A věřícího poznáte už zdálky, protože se křižuje už tak 300 metrů od kostela.




 

Tento kostel si ovšem pamatuju! Je to Basilika sv. Sofie a je nejznámější v Soluni. A my se tam vydali hned dvakrát. Naštěstí jsme bydleli hned u ní. Do této basiliky vás totiž v ničem, co je nad kolena nepustí a tak jsme si jeho návštěvu nechali až na večer, pěkně naslušno odění, při procházce na kávičku. Uvnitř je moc krásný (viz koláž na instagramu). Všechno ve foťáku nemám, protože fotit na tři foťáky, je někdy prostě moc.








Další zastávkou byla Bílá věž (též Krvavá).  Moc pěkný monument. A proč Krvavá? Protože zde Turci zmasakrovali odpůrce turecké nadvlády  a pozdější obyvatelé ji natřeli na bílo. Je z ní z ní krásný výhled na Soluň.




Moc se mi líbil taky Galeriův oblouk, taky mešita a vůbec, prostě Soluň je nádherná! Ta města s mořem mají totiž úplně jinou atmosféru než ta vnitrozemská. A taky jsme tu jedli nejlepší gyros z celého Řecka. Restaurce a bistra vybíráme podle aplikace Tripadvisor a zatím jsme nikdy nebyli zklamaní. Ale abyste si nemysleli, že jsou to jen samá pozitiva a jistoty, tak nás tu pěkně poštípali komáři. Takže doporučuji s sebou odpuzovač komárů do zásuvky nebo jakýkoliv jiný. Večer jich tu bylo dost. Po dvou nocích v Soluni se přesunujeme na Olympskou riviéru do Parálie, která se na čtyři noci stala naším basecampem. Resp. pro sportovně zdatnější část našeho týmu, který absolvoval výstup na Olymp a nejvyšší vrchol Mytikas (2917 mnm), ale tam já se rozhodně nepočítám. O tom až potom, až se vrátím z Amsterdamu.

Hezkej večer přeju!




Fotografie podléhají autorskému zákonu. Jejich užití bez mého souhlasu není možné.

5 komentářů:

  1. Nádhera! Zase to máme stejně, ten styl a i ten chlap :). A díky i za to minulý konečně normální selfíčko :).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Za málo! A musím si dočíst tvůj blog.

      Vymazat
  2. Nám se Soluň taky moc líbila, byli jsme tam před lety, ale nebyli jsme v těch památkách vevnitř - což je škoda, měli jsme jen jeden den, a taky jsme tenkrát jaksi neměli tolik peněz na vstupné :). Ale jinak jsme prolezli, co se dalo, trh, malé uličky, velké bulváry, všechny ty staré kostelíky zvenku, a pak jsme se pěšky vyškrábali až do starých uliček na úplný vrchol města a to byl teprve parádní výhled. Rádi na to vzpomínáme. Lucie

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak ten hrad už jsme pro změnu nestihli my, no měli jsme výhled opačný a taky dobrý :-) Já už říkám, že se nedá stihnout všechno, to je potom člověk úplně vyřízenej a nestíhá si to užívat. A vzpomínky jsou nejvíc.

      Vymazat
  3. Baru, nádhera !
    A chlapa místo GPS a mapy a s angličtinou zároveň docela závidím ;-)
    Proto asi jezdíme jen za humna a tam je také krásně :-)
    A na dalekých cestách se fotkama kochám u jiných ;-)

    OdpovědětVymazat