Rosa Coeli

Začíná moje milované období. Období trajdání. Miluju to a je to jeden z důvodů, proč nepotřebuju a nechci barák. Furt se nás někdo ptá ... a vy nebudete stavět? Ne, nebudeme! Raději budu cestovat a kupovat krásný obrazy, než sedět doma na zadku a opíkat špekáčky u baráku. No dobře, nebo grilovat. Holt každej to máme jinak. Nevím, co bych v tom baráku dělala, když jsme pořád někde. Dneska jsme měli krásnej kultuní den.  Bylo teda horko k zalknutí, ale místo válení se u vody jsme vyrazili za kulturou. Sice v rodinném oslabení, protože jak je u nás zvykem, sport se stále snaží být v přesile, ale já se nevzdám! Takže jen s Vítkem a v doplněném počtu o naše kámoše, jsme se vydali na další moje oblíbené místo. Magický klášter Rosa Coeli v Dolních Kounicích, resp. to, co z něj zbylo. Fakt úchvatný klášter, který musíte vidět! Já už tu o něm psala pár let nazpět, ale jsou místa, kam se ráda vracím a navíc už si můžete dát prohlídku i s průvodcem a dozvědět se tak něco z historie. Zvládnou to i děcka, úplně v klidu. A trocha novejch informací jim nemůže být na škodu, pač ta škola je fakt všechno nenaučí a obecnej přehled je třeba! No a protože je to nedalo Blanska, cca hodinku jízdy autem, zvládli jsme odpoledne ještě vernisáž v Galerii města Blanska. Milan Knížák a jeho 30 portrétů. Výborný, doporučuju! Výstava trvá tuším do konce června. 

 Na těch fotkách to bohužel nevystihnu, ale genius loci tam tryská ze všech koutů, fakt!

V minulým životě byl asi holub. Jak jsou někde holubi, pořád je pronásleduje a když je nemůže pronásledovat, aspoň sbírá peří.

 Už nevím, ve kterým příspěvku nebo kde jsem to psala, ale psala jsem, že chci mít z každýho pěknýho místa či výletu jednu fotku. Jednu použitelnou. Prý už mám ty pózy nacvičený. Ale ne, nemám. Jen nemám ráda fotky typu sýr a sem se mi koukej. A taky bych prosila fotku nezvětšovat. Mám tam všechno dámy, co některé z vás jistě hledají. Křečové žíly, jizvy, metličkové žilky, celulitidu i podkožní tuk navíc. Takže můžete být klidné. Jen se potřebuju touto cestou přehoupnout někam jinam. Přestat se odmítat a přijmout tu ženu takovou, jaká je. A dokud to nepřijmu a nezpracuju, nemůžu fotit ženy. O tom chystám další příspěvek bez servítek, protože jsem nedávno slíbila, že vysvětlím, proč teď nefotím svatby a lidi.

Rozkošný, magický, nesdělitený. Prostě Rosa Coeli. Zajeďte si na výlet!

Foto © Barbora Grünwaldová

Fotografie podléhají autorskému zákonu. Jejich užití bez mého souhlasu není možné.