Tak jsem si zase dovolila v pátek nepracovat. Jsem si dovolila moc, že? Jenže považte ... těch krásných slunečných dnů je na můj vkus fakt málo a člověk je stvořen k tomu, aby si ten život užil. Navíc poslední zakázku mám předanou a další focení mě čeká zítra, takže kdyby se někdo zase obával, může zůstat úplně v klidu, zítra to všechno doženu! Ale abyste neřekli, že jsem se flákala úplně nejvíc, dopoledne jsem měla angličtinu, tudíž jsem se vlastně kulturně naladila hned ráno. I když kecám! Byla jsem kulturně naladěná už od čtvrtečního večera, protože jsem s holkama designérkama byla na akci After Milano v brněnském TONu, kde Lucie Koldová prezentovala nové úchvatné křesílko Chips. Ale zase všechno tu vypisovat nemůžu, pač je to časově náročný. Ale zpět k Mikulovu, mám tendence se zakecávat. Původní záměr byl navštívit festival art designu Křehký Mikulov, jenže ups ... chybička se vloudila a na fcb pozvánce byl uvedený začátek akce 25.5. od 10 hod., jenže ve skutečnosti byla zahajovací vernisáž až v 19 hod. Což jsem se dozvěděla hned na první zastávce v Mikulově. Hádáte správně! Kavárna Minimal Coffee je totiž sezónní kavárna s výběrovou kávou a nejlepší v Mikulově. Objevili jsme ji s kamarádem vloni v létě a kafe i servis fakt luxusní! Řekla bych, že je až skoro občanskou povinností každého coffeelovera tohle místo navštívit. Já to dala pro jistotu ve dvou kolech. Mají tam totiž Ginger Beer Fentimans, který ukrutně miluju, takže dušička v peříčku a nebe v hubě.
Mikulov je tak strašně profláknutej, že ani nevím, jestli má smysl sem dávat nějaký fotky, protože ho všichni znáte. Ale s klukama byla dost legrace, takže jsme se focením bavili a z jednoho výletu mám myself fotek víc než za poslední tři roky, takže vás nějakou určitě obšťastním. A taky jsem si řekla, že z každýho výletu nebo místa, který mám ráda, chci jednu fotku sebe sama. Bez obav, nezahltím to tady dvaceti stejnýma fotkama z různých úhlů pohledu, pač to bytostně nesnáším a taky dost nesnáším fotky typu sýr a sem se musíš koukat. Musím se přiznat, že jsem dokonce dost asertivně odmítla fotit asi pátou skupinku na Svatým kopečku. Netuším, čím jsem v těch lidech budila důvěru, ale všichni chodili za mnou a chtěli vyfotit tu a ještě z druhé strany no a když přišla ta chudák paní až z těch Budějic, už jsem neměla sílu a řekla ne. Pač jsme si chtěli taky v klidu užít výhledů a "nabóchat selfíčka". Tak snad našla jiného obětavého fotografa, který vypomohl. Sorry. Virtuálně od zámeckých zahrad až na Svatý kopeček včil!
Mikulov je tak strašně profláknutej, že ani nevím, jestli má smysl sem dávat nějaký fotky, protože ho všichni znáte. Ale s klukama byla dost legrace, takže jsme se focením bavili a z jednoho výletu mám myself fotek víc než za poslední tři roky, takže vás nějakou určitě obšťastním. A taky jsem si řekla, že z každýho výletu nebo místa, který mám ráda, chci jednu fotku sebe sama. Bez obav, nezahltím to tady dvaceti stejnýma fotkama z různých úhlů pohledu, pač to bytostně nesnáším a taky dost nesnáším fotky typu sýr a sem se musíš koukat. Musím se přiznat, že jsem dokonce dost asertivně odmítla fotit asi pátou skupinku na Svatým kopečku. Netuším, čím jsem v těch lidech budila důvěru, ale všichni chodili za mnou a chtěli vyfotit tu a ještě z druhé strany no a když přišla ta chudák paní až z těch Budějic, už jsem neměla sílu a řekla ne. Pač jsme si chtěli taky v klidu užít výhledů a "nabóchat selfíčka". Tak snad našla jiného obětavého fotografa, který vypomohl. Sorry. Virtuálně od zámeckých zahrad až na Svatý kopeček včil!
Prostě Mikulov, no. Takže letos mám čárku a splněno, i když vůbec není vyloučeno, že se tam zastavím zase na kafe.
Užijte si víkend!
Foto © Barbora Grünwaldová
Fotografie podléhají autorskému zákonu. Jejich užití bez mého souhlasu není možné.
Žádné komentáře:
Okomentovat