365 - 5. týden

Člověk míní ... známe to všichni. Tak žádný Krakov ani Osvětim, o kterém jsem psala minule, se nekonala. Asi příliš všeho, všechno rychlý, ba přímo zběsilý a tak to prostě mělo být. Já už drobná varování neberu na lehkou váhu, protože pět let nazpět jsem byla zastavena vyšší silou dost natvrdo (zase v autě) a protože jsem ani tenkrát neuposlechla varování, dostala jsem za uši ještě mnohem víc.  Takže dvakrát lehce nabouraný auto během posledních dvou týdnů mi bylo jasným signálem, že takto teda nee. K tomu neplatná zelená karta, kterou pro výjezd do zahraničí stejně potřebuju a spoustu dalších průšvihů, který tu raději ani nebudu vypisovat. Ne, prosím, nelitovat. Potřebovala jsem zase dostat lekci. Ovšem závěr týdne už byl zcela podle mého gusta a já doufám, že se konečně uklidním a budu zase moct volně dýchat.

29/365 ... 29.01.2018

Snažím se hledat krásu tam, kde ji třeba ostatní nevidí, tady však nenacházím nic ..... Relaxační zóna, nám. Republiky, Blansko.


30/365 ... 30.01.2018

Říká se, že na posranýho i hajzl spadne, ale já tvrdím, že nikdy není tak špatně, aby nemohlo být ještě hůř. A hlavně, nic netrvá věčně, že jo? Někdy je fakt potřeba výrazně zpomalit, nechat věci plynout a třeba se ráno jen tak projít kolem řeky. Svitava, Sv. Čecha, Blansko.

31/365 ... 31.01.2018

První vysvědčení ... horké čokolády a lega není nikdy dost. Kavárna CoCo, Blansko.

32/365 ... 01.02.2018

Ve čtvrtek po obědě jsem se nutně potřebovala projít a vyčistit si hlavu. No nevím, jestli to byl zrovna nejlepší nápad jít do pískovcového lomu, protože od bahna a kudlibabek jsem byla komplet celá. Lom Dolní Lhota.


33/365 ... 02.02.2018

No tak si kupuju kytky samo, no ... Květinářsvtí Myrtha, Blansko.

34/365 ... 03.02.2018

Tak dlouho jsem jezdila kolem, až jsem konečně v sobotu zastavila. Viz. předchozí příspěvek ... Kostel svatého Josefa, Senetářov, arch. Ludvík Kolek.

35/365 ... 04.02.2018

ČKD Blansko. Milí, kdyby někdo z vás mohl zajistit foto prohlídku alespoň venkovního areálu, byla bych nesmírně vděčná a kdyby šlo nahlédnou i do fabriky, byla bych navíc i neskutečně šťastná. Přece jen lézt ve čtyřiceti přes plot a ještě si nechat natrhnout zadek nějakým hlídacím psem, po tom už moc netoužím.

Toť vše. Mějte pohodový start nového týdne!

Foto © Barbora Grünwaldová

Fotografie podléhají autorskému zákonu. Jejich užití bez mého souhlasu není možné.