pátek 18. března 2016

Bukurešť - poslední zastávka

Příjemné páteční odpoledne a úplně jarní dnes! Konečně jsem dodělala posledních pár fotek z Bukurešti a mám pro Vás poslední zastavení. Z Piata Unirii se dostaneme do historického centra Lipscani, které jste si už mohli prohlédnout v noci. Nutno přiznat, že noční město je hezčí, ale i za denního světla má rozhodně něco do sebe. Nakoukněte.




Tak třeba Biserica Domneasca. To je taková krása! Tyhle kostely a kláštery mě opravdu fascinují! Historickým centrem můžete korzovat křížem krážem, není nijak veliké a dá se projít celé za poměrně krátkou dobu. Nejvíc to tu však žije až večer. A v létě to musí být ještě větší paráda. 










Na Balkáně mě fascinuje ta jejich syrovost. Mám pocit, že se s ničím nepárají, dělají věci tak nějak laxně a na pohodu. I když pozor! Rumuni prý nemají rádi, když jsou označování za součást Balkánu. Ono to vymezení není zcela přesné, ale např. wikipedii uvádí, že Rumunsko je ještě považováno za Balkán. Já ho za Balkán také považuji a pod označením Balkán nevidím nic hanlivého. Naopak! Já tyto země prostě miluju. Nic se tu nehrotí, alespoň tak to na mě vždycky působí. A proto už se nemůžu dočkat naší letní expedice. Tentokrát bude více než čtrnáctidenní a v plánu máme Srbsko, Makedonii, Albánii a Černou Horu. Opět moře, památky, hory, prostě expedice. Jediné, co mě mrzí, že nestihneme Bosnu a Hercegovinu. Ale než ji ošidit dvěma dny, raději si na ni necháme více času a bude cílem naší další dobrodružné výpravy. A to je konec virtuální procházky. Vlastně ne tak úplně! Ještě dva tipy pro Vás mám. 




26 metrů vysoký Vítězný oblouk -  Arcul de Triumf na Piata Arcul de Triumf. Bohužel byl částečně zakrytý, protože dokončují nějaké restaurátorské práce.




Zajímavou moderní stavbou je Muzeum sportu, kde taky zasedal výbor Olympijských her a najdete ho hned kousek od Vítězného oblouku. 



Biserica Casin - tento nádherný kostel je rovněž kousek od Vítězného oblouku a narazíte na něj pokud půjdete po Alexandru Constantinescu. Na této ulici jsme bydleli. A když už budete u Vítězného oblouku, naplánujte si návštěvu bukurešťského skanzenu. Tvoří ho lidové stavby z různých koutů Rumunska a jde o jeden z nejzajímavějších etnografických parků pod širým nebem. Skanzen jsem viděla už jen z taxíku, protože moje páteční plány překazil déšť, takže tuto atrakci mám na seznamu pro příští návštěvu Bukurešti. 



A to už je z Bukurešti opravdu vše. Návštěva to byla krátká, ale intenzivní, určitě by bylo fajn mít alespoň tři dny čistého času na poznání místních krás. Budu ráda, když moje typy poslouží ostatním. Proto to taky píšu a taky trochu sama pro sebe. Je to něco jako můj elektronický cestovatelský deník. A doufám, že brzy sem přibudou další zápisky z Balkánu.

Užijte si pohodový víkend!


Fotografie podléhají autorskému zákonu. Jejich užití bez mého souhlasu není možné.

4 komentáře:

  1. Cítim ako ťa to inšpiruje...
    Rumuni nie sú Slovania, sú Dákovia, je to Dácia , ako auto :-)
    Tiež to aj nejak cítiť.... architektúra budov, budovania je jedinečná, krásna...klobúk dole!

    OdpovědětSmazat
  2. Hltám jedním dechem, Báro. Balkán je opravdu zajímavý.
    Díky za inspiraci.
    M

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. S radostí :-) To je prostě láska. Někdo Paříž, někdo Balkán :-))))

      Smazat