čtvrtek 31. prosince 2015

Poslední den v roce

Silvestra sice neslavím, ale fotkou a přáním rok ráda zakončím. Budiž pochválen rok 2015. Děkuji každému, koho jsem potkala, a každé zkoušce, která na mě čekala. Pohodové vykročení do nového roku všem!




Fotografie podléhají autorskému zákonu. Jejich užití bez mého souhlasu není možné.

středa 30. prosince 2015

Hledá se žena ...

"Hledá se žena, mladá slečna, hledá se žena, všeho schopná." Tak zněl inzerát, který jsem nedávno zveřejnila na facebooku. Již nějakou dobu mám v hlavě projekt, který mě nedá spát a moc ráda bych jej začala v příštím roce realizovat. Cílem není nafocení klasického aktu, ale zachycení ženy jako rafinované, svůdné a jedinečné v černobílé fotografii. Pokud právě Vy byste měla zájem se do tohoto projektu zapojit a jste z Blanska, Brna či okolí, můžete mě kontaktovat na emailu grunwaldova.barbora@seznam.cz. Ráda Vám poskytnu bližší informace. Moc se na to těším a věřím, že z toho vznikne zajímavý projekt.





Fotografie podléhají autorskému zákonu. Jejich užití bez mého souhlasu není možné.

úterý 29. prosince 2015

Cizrnový hummus

Nevím jak vy, ale já jsem po všech těch pečených kačenách a krůtách úplně přejezená! Plánovala jsem si, tak to hned po Vánocích proložím sportem, jenže beru antibiotika, takže to zatím nehrozí. Měla jsem ukrutnou chuť na něco lehčího, zdravého a i když jsem měla v plánu připravit hummus až na Silvestra, vyzkoušela jsem ho hned. No co kdyby se náhodou nepovedl, že jo? Navíc nerada vařím krok po kroku podle receptů a tak jsem si jich pro jistotu pročetla více a udělala jsem si výtah toho, co bude nejlepší pro nás. A tady je ... cizrnový hummus s česnekem a římským kmínem. 


 

CO BUDEME POTŘEBOVAT?

Cizrnu (já byla nedočkavá a tak jsem použila sterilovanou plechovku 400 g, ale na Silvestra si ji uvařím sama),
3 lžíce tahini (sezamová pasta),
1/2 stroužku česneku,
olivový olej cca 2 lžíce,
sůl,
špetka pepře, 
špetka římského kmínu mletého, 
1 lžíce citronové šťávy.
Příloha: špalíčky zeleniny (mrkev, kedlubna, řapíkatý celer)
nebo třeba žitný chleba.






JAK SE DOPRACUJEME VÝSLEDKU?

Zcela jednoduše. Cizrnu s olivovým olejem a tahini rozmixujeme na hladkou kaši, pokud se nám nedaří úplně hladký krém, opatrně přidáváme studenou vodu. Potom přidáme zbývající ingredience - římský kmín, sůl, pepř, rozmačkaný česnek a na závěr můžeme dozdobit petrželkou a zakápnout olivovým olejem.





Úžasně chutná se zeleninovými špalíčky z mrkve, celeru řapíkatého a třeba kedlubny. 
Já jsem říkala, že v té nové kuchyni mě to bude zase bavit :-) A hlavně mě to baví, když nemusím. Tak dobrou chuť!


Fotografie podléhají autorskému zákonu. Jejich užití bez mého souhlasu není možné.

pondělí 28. prosince 2015

Nebudu Vám slibovat ...

Užíváte si ještě volna nebo už pracujete? Já mám focení až 2.1.2016 a i když nemám ateliér, fotit můžeme i v zimě. Kde? No přece u Vás doma! Žádný křečovitý styling, jen přirozené fotky, které zachytí náladu Vaší rodiny. A i když mám nový tělo (rozuměj fotografický), které nabízí lepší kvalitu obrazu a více možností při focení, nehodlám na stylu fotek nic měnit. Naopak. Čím méně stylizovaných fotografií, tím lépe. A taky černobílé fotky. Hodně černobílých fotek. Mám je prostě ráda z několika důvodů. Nejsou tak přímočaré jako ty barevné a dokáží vyburcovat naši fantazii. Navíc nepatřím do kategorie fotografů, kteří holdují kolorovaných fotkám ani speciální postprodukci v podobě různých barevných úprav a to se, myslím, nezmění ani teď. Pěkná fotka pro mě je taková, která vystihuje náladu, emoce a atmosféru. Je přirozená a upřímná.  Na nic si nehraje a ukazuje nám realitu takovou, jaká ve skutečnosti je. Nebudu Vám slibovat, že na Vaší tváři vykouzlím úsměv za všech okolností, ale slibuji, že se pokusím zachytit Vaše opravdové emoce. A o tom ta fotografie přece je. Od 1.1.2016 platí nový ceník a najdete ho zde. Těším(e) se na Vás!







Fotografie podléhají autorskému zákonu. Jejich užití bez mého souhlasu není možné.

neděle 27. prosince 2015

A je po Vánocích

Tolik příprav a za chvíli jsou pryč. Jak jste prožili vánoční svátky? Ty naše byly klidné a opravdu pohodové, ale jako snad každý rok i přežírací. Z tohoto pohledu mě těší, že jsou za námi. Nás ještě dnes čeká poslední návštěva a od pondělí hurá do práce. Já mám sice první zakázku až na druhého ledna, ale těším se na ni o to víc,  protože vyzkouším v akci dárek od Ježíška. Ten mě letos ani tak nepřekvapil jako přímo ohromil a ještě teď to  rozdýchávám. Dostala jsem nový šest déčkový tělo od kanónu a k tomu ještě parádně široký sklo. Kromě toho i tři krásné knížky s hned několika věnováními od mých oblíbenců. Takže do knihy fotografií Jefa Kratochvíla s názvem Provázek se mi podepsal Bolek Polívka, Jiří Pecha a sólo kapr Radim Hanák a Tereza z Davle mě zase obšťastnila věnováním v knize Feminissimo. A o dlouhých zimních večerech budu číst To prší moře od Radky Třeštíkové.



24.12.2015 Štědrý den. Zapalujeme křestní svíce. A letos po dlouhé době jsem byla i na půlnoční.



25.12.2015 Boží hod. Navštěvujeme rodinu a nechybí ani návštěva kostela. Tohle je taková naše místní rarita, původně pravoslavný dřevěný kostelík, který k nám byl v roce 1936 převezen z Podkarpatské Rusi a je ve stylu rusínské gotiky. postaven byl v roce 1641! Někdy Vám o něm napíšu více, protože rozhodně stojí za návštěvu.



26.12.2015  Svatý Štěpán. Opět návštěva rodiny a taková skoro jarní procházka. Po pečené kačeně naprostá nezbytnost.



Myslím, že je naprosto jasný, kdo byl u nás doma letos nejhodnější :-) Radost je nepopsatelná, protože se mi splnil další velký sen. Full framová zrcadlovka bylo moje velké přání, ale ani ve snu jsem nedoufala, že se stane skutečností tak brzy. A nové široké sklo bylo nutné, protože stávají 17-55mm f/2,8 je sice výborný objektiv, ale určený pro snímač APS-C. Ostatní skla, která mám, konečně využiju v jejich plné parádě na pořádném snímači. Těším se na to! Tak jsem se pochlubila, prostě jsem musela :-)

Užijte si dnešní den a taky se pochlubte, co Vám udělalo největší radost pod stromečkem!


Fotografie podléhají autorskému zákonu. Jejich užití bez mého souhlasu není možné.

čtvrtek 24. prosince 2015

Prostřeno!

Protože mám letos všechno připraveno s předstihem a nevím co s časem, stíhám ještě přidat malou inspiraci na Štědrovečerní tabuli. Řešíte nebo neřešíte? Ráda jím i očima a kultura stolování musí být, takže u nás řešíme. Letos je tabule v přírodním duchu, čistá a jednoduchá a snad aspoň malinko evokuje tu absenci sněhu. Večeře je tradiční, protože kapra milujeme, jen ho už léta nesmažím, ale den předem nakládám do soli, čenesku, kmínu a černého piva. Peču na másle v troubě, takže je to taková lehčí verze. Bramborový salám dělám ze sojové tatarky a rybí polévka je staročeská a tuze dobrá. Všechno jsme tak nějak v pohodě zvládli připravit už včera a večer jen upeču rybu. Teď už máme velkou pohodičku, zvládli jsme zelňačku a svařák na zámeckém nádvoří, procházku, zapálili jsme křestní svíce a už čekáme na Ježíška. A samozřejmě se těšíme na večeři, protože jsme se dnes postili a řádně mám vyhládlo. Užijte si krásný Štědrý večer a celé svátky! A ať Vám nezaskočí rybí kost!











Fotografie podléhají autorskému zákonu. Jejich užití bez mého souhlasu není možné.

středa 23. prosince 2015

Šťastné a veselé!

Přeji Vám všem krásné vánoční svátky a ať je ten Váš  rok 2016 prozářený světlem míru, lásky, zdraví a pohody! Byť jsem letos Ježíškovi několik tipů na dárek dala, stejně mám ve skutečnosti jen jedno velké přání, ať už to bude znít jakkoliv jako klišé. Mír.  Protože bez toho bychom totiž byli všichni v ...... (však Vy už víte kde). Láska. Nenávisti a závisti je tak strašně moc, že to jednoho až děsí. Zdraví. Stejně nezbytné a důležité jako mír a láska. A pohoda už je jen takovou třešínkou na dortu. Kde je pohoda, tam je i kus zdraví.  Tak šťastné a veselé a mějte se rádi!





Fotografie podléhají autorskému zákonu. Jejich užití bez mého souhlasu není možné.

úterý 22. prosince 2015

Mozaika dokončena!

Když jsem na blogu loni v září psala, že redesign kuchyně je hotov, nebyla to tak úplně pravda. Chybělo doladit spoustu detailů a hlavně jsem se rozhodovala, jestli obložit kuchyňskou desku mozaikou či nikoliv. Moje kamarádka Eva, která se mozaikováním už nějakou dobu zabývá, mi to dlouhou dobu vymlouvala, ale nakonec jsem ráda, že jsme do toho společně šly a máme hotovo! Teda hlavně Evuš má hotovo, já se tentokrát moc nepodílela, ještě mám v živé paměti broušení a natírání celé kuchyňské linky. Pokud chcete kouknout, jak šel čas  s naší kuchyní, klikněte si pro srovnání na několik odkazů. Zde najdete původní podobu kuchyně z jara 2013, takhle to vypadalo po mém natěračském zásahu no a takto vypadá naše kuchyně dnes. Kromě mozaiky jsem konečně pořídila i nové industriální světlo, Ironicu od Tonu, protože chaos kolem stolu mě stále baví a taky další drobnosti jako černé plstěné boxy, košík na pečivo a pozorný čtenář si jistě všimne, že naopak chybí kávovar. Ten dnes ráno odfrčel, dostaneme za něj recyklační slevu a už večer tu bude stát nový krasavec z Nespressa. Tak to je poslední, i když neplánovaný doplněk kuchyně. Pojďte kouknout a sami zhodnoťte tu proměnu.




  



Možná by to mohlo vypadat jako hurá akce, ale tentokrát to chtělo všechno pořádně promyslet. Ve hře byl i nějaký drobný ornament, ale místo něj do mozaiky Eva nakonec zakomponovala drobný artefakt z naší dovolené. Mám ráda, když se obklopuji věcmi, které mají přiběh a které mám ráda. Řídím se tím při vytváření bydlení. Velkou inspirací jsou mi stránky O bytech a lidech, kde nejen že poznáte zajímavé osobnosti, ale nahlédnete do neméně zajímavých a velmi osobitých interiérů.  A já se snažím právě takový osobitý interiér vytvořit. Děsí mě katalogové kuchyně a všechno v jednom stylu. Mám ráda, když si můžu hrát a při pohledu na jednotlivé kousky, ze kterých to doma skládám, si vzpomenu na lidi, kteří to vytvořili, kterým to prošlo rukama nebo na okamžik, kdy a kde jsem si danou věc pořídila. Mám to prostě ráda. I když jsem minimalista a nesnesu toho mnoho, to teplo s příběhem potřebuju. Je mi celkem jedno, jestli je něco trendy nebo ne. Mozaika asi zrovna moc nefrčí, ale přesto jsem ji chtěla. Je to pro mě přijatelná verze obkladů. Není to nudný, má to příběh, hodně jsme se u toho s Evuš nasmály a nejednu láhev vína vypily.  Až mě mrzí, že už je to hotové. Jen se rozhodnout pro barvu spáry byl nadlidský výkon a někoilik návštěv stavebnin. Ve hře byla bílá i černá, béžová a šedá. Vítek chtěl dokonce žlutou (to mu pochopitelně nemohlo projít). Nakonec vyhrála betonově šedá. Vzhledem k tomu, že světlo je tmavě šedé stejně jako sedačka v obýváku. A světlo, to byla taky kapitola. Chtěla jsem industriální, aby to tu vintage mozaiku trochu nabouralo. Ale všechna světla, která se mi líbila, byla příliš velká do tak malého prostoru. A tak je to nakonec menší Hektar z Ikea, který nám tu visí. 



Detaily. Na těch přece záleží. Onen zmíněný artefakt, zapracovaný do mozaiky. Zvláštní kamínek, který Martin s Martinem vylovili na ostrově Sveti Stefan v Montenegru. Osobně si teda myslím, že to není kamínek, ale vodou a časem opracový kousek kachle, ale proč ne. A eukalypt všude, pochopitelně. Nevím proč, ale připomíná mi vůni dálek a ty mi tak moc chybí. I když zrovna dnes je zimní slunovrat! A kromě toho, že začíná zima (brrr), to má i jedno velké pozitivum! Den se začíná prodloužovat, nenápadně, ale jistě bude přibývat světla a za chvíli tu bude zase krásné, horké léto. Aspoň jsem blíže myšlence, že se na Balkán v létě zase vrátíme.




Černé plstěné košíky jsem si nechala ušít na Fleru, košík na pečivo a chňapku mám od Hanky Skokanové SEW4HOME.



Poslední věc, která mě na tom malinko zlobí je, že nová těsnící lišta bude až na konci ledna, ale kdo si počkám ten se dočká! A třeba teď ta nová kuchyně způsobí, že mě bude zase víc bavit vaření :-) Doufám, že poslední hodiny před Vánocemi trávíte už v klidu a pohodě. Já jsem fakt ráda, že už mám vše připraveno. Ještě dneska přivezeme cukroví od babičky a zítra nazdobíme stromeček. 

Tak přeju všem prima den!



Fotografie podléhají autorskému zákonu. Jejich užití bez mého souhlasu není možné.

sobota 19. prosince 2015

Extra rumové!

Krásný adventní sobotu přeju. Konečně jsem se trochu zmátořila a udělala jedno z nejoblíbenějších cukroví - včelí úly. Nejraději máme ty na piškotu, kakaové, bez ořechů a extra rumové. Udělala jsem hned dvě dávky a i tak jich pořád není dost. A už je i chuť na kafe, což je dobrá známka. Pokud chcete vyzkoušet můj ověřený recept, přikládám ho níže. Akorát toho rumu tam dávám jednou tolik :-)




 CO BUDEME POTŘEBOVAT?



160g dětských piškotů,

160g cukru moučka,

2 lžíce rumu,

80g másla,

2 lžíce mléka,

2 lžíce kakaa,

celé piškoty na podlepení.

Krém: 100g másla,

100g cukru moučka,

1 žloutek,

rum.



JAK SE DOPRACUJEME VÝSLEDKU?


160g piškotů rozemeleme, přidáme ostatní suroviny na těsto a vypracujeme těsto. Pokud se bude drolit, přidáme navíc trochu rumu nebo mléka nebo másla. Necháme odpočinout v lednici a mezitím si připravíme krém z uvedených přísad. Máslo, žloutek, cukr a rum vyšleháme do krému a můžeme se pustit do výroby. Formičku na tvoření vysypeme moučkovým cukrem, naplníme těstem, uděláme důlek pro krém, následně naplníme krémem, přitiskneme piškot a vyklopíme. Nejlepší formičky na tvoření jsou ty otevírací.



No a potom už stačí hotové úlky pečlivě uschovat, protože jsou tak dobré, že z lednice mizí rychlostí světla.




Dobrou chuť a krásný víkend!


Fotografie podléhají autorskému zákonu. Jejich užití bez mého souhlasu není možné.

pátek 18. prosince 2015

Projekt 365 mě baví!

A doufám, že Vás taky! Když se náhodou stane to, že nezvládnu nic zajímavého vyfotit venku, pořád je spoustu obyčejných a snad i zajímavých věcí k focení doma.  Třeba naše kuchyňská mozaika, která jde do finále a o víkendu se bude konečně spárovat (snad). Střepy holt přinášejí štěstí a tak jich máme plnou kuchyň. I když někdy ani střepy štěstí nezáchrání. Včera jsem četla takový vtipný citát: "Chovej se jako princ, když chceš mít doma princeznu, protože jenom na vola, čeká doma kráva! A samozřejmě obráceně. No není to pravda? A protože u nás doma marodíme, já i Vítek, budeme se kromě návštěvy doktora dnes celý den válet v peřinách. Při pohledu z okna mně to ani moc nevadí.  Užijte si klidný adventní víkend!





Fotografie podléhají autorskému zákonu. Jejich užití bez mého souhlasu není možné.

středa 16. prosince 2015

Tempo je zběsilé!

Než se mi vypálí další disk s fotkami, jdu Vás alespoň v krátkosti pozdravit. Ano, i já jsem se nechala strhnout a finišuji s dárky, které si u mě objednal Ježíšek. Prosím pěkně, jsem ale jen člověk a bohužel již nelze vyhovět všem přáním! V neděli 20. prosince už opravdu fotit nebudu. Počínaje dnešním dnem až do 21.12. odesílám již jen "skladovky" a to pouze jako balík do ruky. Poslední cestu na poštu absolvuji v pondělí a potom "zavírám krám" a otevírám až po vánočních svátcích. Pro ty největší opozdilce je tu ještě možnost last minute dárku v podobě dárkového poukazu na focení, který můžu zaslat elektronicky. A šmitec. I já si chci zabalit dárky a dodělat cukroví. Už ani nestíhám psát příspěvky na blog. Krátké fotoreportáže z posledních akcí ale najdete na mých stránkách na photodecku v záložce Lifestyle. Tak třeba moc příjemná vánoční výstava, kterou organizovaly moje kamarádky, Mikulášská besídka v mateřské škole, sportovní akce atletického klubu s názvem Vánoční laťka 2015, kde náš atlet ve svojí kategorii získal zlato ve skoku vysokém nebo vánoční bruslení se školní družinou, které právě dodělávám. A zítra mě konečně čeká vánoční večírek, jupííí! 


Keramický svícen vyrobil Marťa v ZUŠ. Jsem zvědavá, kterou cestou se nakonec vydá, jestli sport nebo umění :-)

Všem přeju prima den!


Fotografie podléhají autorskému zákonu. Jejich užití bez mého souhlasu není možné.

pondělí 14. prosince 2015

Velké vzory

Miloš Budík. Přiznám se, že až donedávna to bylo jméno, které mi nic neříkalo. Obrovská škoda! Ale už jsem to napravila. Zaujala mě upoutávka na výstavu fotografií k jeho životnímu jubileu v Domě umění města Brna a program na sobotní odpoledne byl jistý. Dopoledne kultura pro dětičky v podobě divadelního představení Čertův švagr, potom oběd a káva v Café Plazcek a nakonec jako třešnička na dortu tahle nádherná výstava. Život Miloše Budíka je spjatý s Brnem, V Brně se narodil a v Brně taky působí. Vystavené fotografie jsou z jeho osobního archivu a jsou úžasné! Přesně takové jaké podle mě mají fotografie být. Žádné "omalovánky", kterých je dnes všude přehršel, ale skutečné fotografie! Čisté, syrové a úžasně vypovídající. Uměl dokonale vystihnout a zachytit náladu a atmosféru daného okamžiku. Smekám před tímto panem fotografem a řadím jej na seznam mých velkých vzorů. Já se k tomu analogu stejně jednou vrátím :-) Pokud máte rádi černobílé fotografie zajděte na výstavu, rozhodně Vás nezklame. Najdete tu tvorbu z 50. a 60. let, i několik fotografií z let 70. a to až do 7.2.2015.


 

 


Miloš Budík fotografoval například i ve vile Tugendhat, kde tenkrát cvičily děti s vadou páteře. Naprosto úžasná fotka! Tu asi poznáte sami. A tahle poslední, na které je chirurg, který jako první Evropan operoval na otevřeném srdci nedomykavost chlopní u dětí. Velmi silná fotka. Tak neváhejte a zajděte se pokochat těmito nádhernými a skutečnými fotografiemi a třeba se na chvíli zastavit v tom šíleném předvánočním kalupu.

Pohodový začátek nového týdne!



Fotografie podléhají autorskému zákonu. Jejich užití bez mého souhlasu není možné.