úterý 18. února 2014

Žítkovské bohyně

V neděli jsem konečně dočetla Žítkovské bohyně. Myslela jsem si, že to zvládnu dříve, ale celý minulý týden jsem za normálního fungování bojovala s pořádnou virózou a až tady na horách se mi udělalo líp. Asi ten čerstvý vzduch, sluníčko a sníh. Ale zpět ke knize. Jsem asi poslední, kdo tento bestseller přečetl až teď, ale kniha mě oslovila natolik, že si do knihovničky pořídím i druhou knihu Kateřiny Tučkové - Vyhnání Gerty Schnirch.





Celá kniha Žítkovských bohyní je od samého začátku až do konce zahalena tajemstvím.  O čem pojednává snad nemusím ani psát. Předpokládám, že už ji všichni knihomolové četli. Sice na mě místy působila jako taková pohádka pro dospělé, ale milá, čtivá a tajuplná. Každopádně jak jsem tu již psala, splnila moje očekávání v podobě odlehčené četby. I přesto, že příběh končí smutně, ale to se dalo očekávat tak nějak od začátku.



Vždycky jsem měla z nějakého nepochopitelného důvodu ráda pohraniční oblasti. Ale Starý Hrozenkov a Drietoma mě vždycky úplně fascinovaly a vlastně ani neměly pořádně čím! Jsou to malé vesničky odtržené tak nějak od světa, mezi kopci a přesto mě přitahují. Že bych už teď věděla proč a čím? No každopádně tudy projíždím několikrát za rok stejně jako minulý týden, ale letos se konečně vydám prozkoumat oblast Žítkové a okolí Starého Hrozenkova více podrobně. Už máme na jaro naplánovaný výlet. Mám tu s sebou další dvě knihy, tak jsem zvědavá, kolik se mi podaří přečíst!

Mějte krásný den!

Foto: Barbora Grünwaldová

30 komentářů:

  1. Knihu nepoznam, ale drietomu a hrozenkov ano... Cestou z vychodu na zapad a opacne....
    A pozdravujem lomnicak... Uz ste tam hore boli?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Na Lomničáku jsme byli předloni. Letos to v plánu nemáme, myslím, že jednou to stačilo. Využívámě slunečného počasí k lyžování. Tatry jsou naše srdeční záležitost.

      Vymazat
  2. Pohraničí je totiž tajemné... komplikovanými osudy, například. Já miluju Sudety. Všechny ty opuštěné vily v lesích, továrny a bunkry. Je toho tam spousta. A můj táta, ten to přímo vyhledává. Má to blízko, já na to nemám bohužel čas.
    Žítkovské bohyně jsem nečetla, ale hodně o nich slyšela. Já jsem s tím čtením teď na pěst, řekla bych.
    Valašské Klobúky a Starý Hrozenkov jsou místa kde se odehrává děj moje asi nejmilejší knížky z dětství: Gabra a Málinka. :) Nečetlas ji jako malá? Vždycky jsem se tam chtěla podívat.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jasně, že četla, to je naprosto kultovní knížka! My tama projíždíme celkem často, ale teď se fakt těším, že si tam vyrazíme na prodloužený víkend někdy z jara.

      Vymazat
  3. obě knihy jsem četla a na výlet tam se také chystám...:-) užívej si...:-)

    OdpovědětVymazat
  4. Já jsem obě knížky dostala loni na narozeniny a naprosto mě uchvátily, každá svým specifickým způsobem ... přečetla jsem je jedním dechem. A do Hrozenkova se taky chystáme na výlet, ještě jsem tam nikdy nebyla, tak snad to teď na jaře klapne :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to se nedivím, jsem zvědavá, jestli se mi bude líbit i ta druhá stejně jako bohyně. Užijte si výlet!

      Vymazat
  5. Četla jsem, ale snad ještě lepší je audiokniha :-)
    Pohraničí je zajímavé samo o sobě!
    Kousíček od hranic na Severu Čech jsem u babičky trávila dětství :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pro mě má největší kouzlo papírová kniha. A asi to tak zatím i zůstane :-) Dětství v pohraničí to musela být paráda.

      Vymazat
  6. Už delší dobu po té knize pokukuji, asi jsi mě přesvědčila, že jak najdu čas přečtu si ji! Přeji i nadále pohodovou dovolenou s tvými "Anděli" na horách:-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Určitě neváhej. Andělé jsou k neutahání. Včera celý den lyžovačky, večer ještě lezecká stěna jako bonus a hádej, kdo odpadl jako první :-D Díky!

      Vymazat
  7. Bohyně jako takové se mi líbily, hlavní příběh byl poutavý, ale vadilo mi to prolínání a závěr.....
    Momentálně se chystám na Zmizet od Soukupové, Rybí krev od Hájíčka a na nočním stolku se mi neustále Murakami, můj oblíbenec..... To jenom kdybys chtěla typ na čtivo :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Lucko, mně se to prolínání právě líbilo a závěr byl pravda takový z ničeho nic a trochu rychlý. Rybí krev mám na seznamu též, ale jinak mám asi sedm knih na přečtení, tak zatím mám co číst. Díky!

      Vymazat
  8. Kateřinu Tučkovou jsem taky četla, Žítkovské bohyně mě rozhodně nezklamaly! ale víc se mi asi líbilo Vyhnání Gerty Schnisrch.
    Jinak recenzi na Jiřího Hájíčka mám na svém blogu... Rybí krev taky doporučuji. A Petra Soukupová je taky skvělá, hlavně K moři....

    OdpovědětVymazat
  9. Baru, zdravím Tě do hor a díky za tip na knihu. Nemám sice moc času na čtení, ale napíšu si ji taky do seznamu.
    Odpočívej a užívej si poslední kousky zimy.....

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, Jani. No počasí je i tu spíše jarní, ale sníh zatím aspoň na sjezdovkách je. Knihu si kup, určitě nebudeš litovat.

      Vymazat
  10. Tak poslední nejsi, já ji taky nečetla, ale hodně o ní slyšela ...Musím se taky do toho čtení dát jako ty:-) Pa Baru a užívej si hor a sněhu a sluníčka!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju! Jo, čtení je fajn, letos jsem si dala za úkol se k němu vrátit. Zatím mě to jde dobře. Už jsem tady přečetla další knihu. O ní příště.

      Vymazat
  11. Baru, tak tato knížka mě naprosto dostala loni na Vánoce a letos jsem pokračovala Žítkovským čarováním, což jsou úplné pravdivé příběhy a opravdu některé pasáže v bohyních jsou přesně podle pravdy. Krásnou dovolenou. Monika

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moniko, díky! Žítkovské čarování? To zní výborně!

      Vymazat
  12. Bohyně jsem četla vloni v porodnici a naprosto mě kniha dostala! Teď čtu Gertu. A je to taky síla!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Gertu mám objednanou, jak se vrátím domů, hned běžím pro balíček. Už se těším, až se začtu.

      Vymazat
  13. Dobrý podvečer,tak já jsem první četla Vyhnání Gerty to byla neuvěřitelná kniha neskutečně mě dostala.Pak jsem s velkým nadšením zasedla na Bohyně a ty mě nedostaly.Za mě zdlouhavé a bohužel mě tato kniha nebavila.Nu škoda hlavně,že jste si knihu užila.Pěkné lyžování Katka P.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to jsem možná udělala dobře, že jsem zvolila opačné pořadí. Děkuju, Katko.

      Vymazat
  14. Knížku neznám ostuda jedna :-O.. Já jelikož pocházím z Hané a dětství jsem prožila takřka na Jižní Moravě tak k pohraničí moc blízko nemám. Popravdě jak poznávám okolí Liberce tak spíš mám z těchto míst úzkost, tady je toho plno po odsunutých Němcích, opuštěné továrny, spoustu obydlí podél Černé Nisy. Pořád si tak nějak nemůžu na toto zvyknout takové opuštěná místa bez kořenů... lidi jsou si tu odcizení ne tak otevření jako u nás :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem asi dovná, ale právě tyhle divná opuštěná místa miuju. Taky jsem vyrůstala na Jižní Moravě a žiju tady pořád a právě proto mě to asi o to víc přitahuje. Teď jsem tu v Tatranské Lomnici objevila dva takové úplně vybydlené a opuštěné domy, resp. vily, ale manžel tam se mnou nechce vlízt, prá špatná technický stav a kdesi cosi a sama se bojím, protože jsou to ruiny a kdyby to na mě spadlo, už mě nenajdou :-) A Liberec mám moc ráda, hlavně Ještěď, budeme si muset naplánovat nějaký výlet, ale máme to daleko.

      Vymazat
  15. Mně se knížka teda líbila moc, ale tu audioknihu mám ještě o o trochu raději, protože se u toho krásně něco dělá, třeba šije a příběh plyne a plyne. Konec se mi teda taky uplně nelíbil, ale na druhou stranu mám smutný příběhy ráda. Gerta se mi líbila asi ještě o trochu víc. A Žítkovské čarování jsem si koupila při poslední cestě domů, ale už jsem měla těžkej kufr do letadélka (halt ty látky) a tak jsem ji zatím nechala doma. A pohraničí miluju všechno, něco na těch krajích je ...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jani, já s k vymoženostem typu audiokniha ještě nedopracovala. Miluju papír a čtení knihy je moje soukromá chvilka. Většinou je to teda večer, ale je to čas jen pro mě. Třeba k tomu ale časem dojdu taky, i když tu vůni papíru nenahradí nic. Žítkovské čarování mi doporučovala o pát příspěvků výše Monika a mě to nedalo a ještě jsem si ji přiobjednala a čeká na mě u nás v knihkupectví. Těším se, až si v pondělí zaběhnu pro balíček :-) No a Gertu chválí každý kdo ji četl ještě víc než Bohyně, tak se mám na co těšit! S pohraničím to mám stejné.

      Vymazat