čtvrtek 7. listopadu 2013

Vítejte v jiném světě!

Nedávno jsem tu psala o tom, že mám ráda staré a chátrající domy. Není tomu dlouho, co se mi naskytla příležitost jeden takový vybydlený pavlačový dům nafotit. No nafotit ... byl to trochu adrenalin a popravdě řečeno, dala jsem to až napodruhé. Úplně tak opuštěný totiž nebyl a když jsem koutkem oka zahlédla jeho obyvatele, měla jsem strach o nejen techniku, ale vlastně i o sebe. Odjížděla jsem s tím, že tam prostě nevlezu. Ale kolikrát se něco takového naskytne? Po pár minutách jsem sebrala odvahu a vrátila jsem se. Šla jsem dovnitř. Slyšet byl jen hluk z ulice a pokřikování našich spoluobčanů snědé pleti. V domě bylo ticho ... sem tam nějaký zvuk, který vycházel z jednoho bytu, který měl ještě své obyvatele. Když jsem jednoho z nich potkala na chodbě, pevně jsem sevřela svoji zrcadlovku a dělala jako že nic. Ale pár fotek přece jen mám. Vítejte v jiném světě!


 

 Atmosféra vážně zvláštní. Pach z výkalů se mísil s lidskými příběhy a to dodávalo celému pavlačáku ono velmi podivné kouzlo. Zákoutí a místa, které jsou pro mnohé odpudivá, mě přitahují o to víc a oko se nemohlo odtrhnout od hledáčku. Jen strach mě poháněl dál. Některé fotografie jsou až nepublikovatelné, takže jsem vybrala jen ty, o kterých se domnívám, že někteří z Vás prostě zkousnou. Jak dovedou "lidé" zdevastovat a vybydlet tak krásné domy? Jakým způsobem vůbec žijí? Jaké je jejich mentalita? Spousta otázek, která se mi honila hlavou a fantazie, co se asi dělo uvnitř.










 Ostatně kdyby to byly krásné zrekonstruované prostory, asi by mě k focení tolik nelákaly. Nevím, co to je, ale prostě ráda fotím to, co pro mnohé není líbivé. Přijde mi to zvláštní a zajímavé. Možná jsem divná, ale tyhle domy s pachutí všeho možného mě přitahují jako magnet.




 Půda byla ještě zajímavější. Měla jsem mráz po zádech. Tam se zdržovali už jen holubi ... snad.




 A kočka, která mi stále lezla do záběru. 


Jak to máte Vy se starými polorozpadlými domy, kde se podepsal zub času?




22 komentářů:

  1. Mám strach za Vás... Určitě bych tam nevlezla, jelikož strach by byl větší! Nejvíc se mi líbí fotografie kočky a křesla. Ta nemá chybu! Ostatní jsou také super. Krásný večer Lucie

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Lucko, děkuju :-) To je právě ten adrenalin a navíc tyhle místa fakt miluju. Příjemný večer i vám.

      Vymazat
  2. krásné fotky...takový akční reportér ;-)

    OdpovědětVymazat
  3. ...sice obyvatelé tohoto domu nejsou úplně mojí pracovní cílovou skupinou, ale při mé práci jsem se v podobných domech také občas ocitla a zažila tam leccos...a jen zírala, občas také převládal ten strach, o kterém píšeš. ..obdivuji Tě, že jsi sebrala odvahu a napodruhé se tam vrátila. já kdybych pracovně nemusela, nešla bych tam...ale je fakt, že jsi zachytila opravdu reálně tu atmosféru, která na takových místech dýchá...fotky jsou velmi zdařilé..tak ještě, že zdrcadlovka i ty ses vrátila bez poškození....Bára

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vážně? Tak to ti docela závidím, ráda bych se dostala i dovnitř takové rodiny a nafotila nějakou reportáž. Však kdo chodí ma můj blog delší dobu ví, že jsem prostě divná a naprosto ujetá na tahle místa. A ještě starý fabriky :-) Děkuju Baru!

      Vymazat
  4. Zavzpomínala jsem na Bronx, kam jsme se jen tak jednu sobotu coby mladé aupairky s kámoškou vydaly, dnes už by mě tam nikdo nedostal. Fotit jsem se tenkrát neodvážila a nešla bych do toho ani dnes. :-)
    Hezky nafocené, výstižně! Iveta

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Iveto, děkuju. Já bych asi neodolala a foťák vytáhla.

      Vymazat
  5. Nejsi divná! Jsi hustá! :) Taky mě to přitahuje jako blázen. V Teplicích je několik opuštěných krásných domů a kdykoliv jdu kolem, říkám si, že bych strašně chtěla jít dovnitř fotit. Ale jsou zajištěné. Zatím. A ty polorozpadlé mě lákají taky, to teda, ne že ne... Máš můj obdiv!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já se přiznám, že úplně sama jsem nebyla, ale doprovod se možná bál víc než já a trval na tom, že foťák uvnitř vůbec nevytahovat:-) Nedej bože, když začala cvakat spoušť, ale neměla jsem moc času hledat, kde vypnout zvuk. Nicméně kdybych šla jen tak kolem, nevím nevím, jestli bych se odvážila. Tahle akce byla tak trochu plánovaná, s tím, že budu fotit jen venku. Naprosto chápu jak to myslíš, taky sahám na kliku tam, kde se mi to líbí a vypadá to opuštěně, ovšem málokdy se podaří dostat se dovnitř. Pan Božský mi pořád říká, že jednou mi ten foťák někdo rozbije nebo dostanu přes držku :-) Díky!

      Vymazat
  6. Baru, tak tento jiný svět si ráda nechám ujít! Měla jsem pracovní zkušenost ještě s horšími byty, takže dobrovolně by mě tam už nikdo nedostal.
    Ale jinak krásné fotky.................ale špatný model.
    Hezký večer.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jani, je mi jasné, že to není pro každého. Ale mít možnost, fotím tohle častěji a jdu hlouběji. Děkuju!

      Vymazat
  7. dělám v sociální oblasti a při šetřeních člověk zažije leccos...a je fakt, že když je člověk na takovém místě, a dostane se do domácnosti a komunikuje s těmi lidmi, co takové domy obývají, tak že je to mnohdy hodně zajímavé...přeji ti, abys na nějakou "pohodovou" rodinu natrefila, protože v takové domácnosti v podobném domě, by ses po fotografické stránce fakt vyřádila.....:-) co můžu říci, tak mnohdy se s takovými klienty jednalo-pracovalo lépe, než s klienty z jiné cílové skupiny, z jiné společenské vrstvy

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem v takové lokalitě dokonce víc než rok žila, shodou okolností kousek od tohoto pavlačáku. Přímo v domě tito spoluobčané nebydleli, ale všude kolem ... a paradoxně pokud jsme měla s někým trabl, tak to byli spoluobčané světlé pleti. Nikdy jsem neměla strach se v noci vracet domů. Říká se, že pokud člověk žije v jejich lokalitě, považují ho za "svého". Tak nevím ...

      Vymazat
  8. Opravdu jiný svět. Taky mám ráda staré domy nebo fabriky. Ale tam bych asi váhala vlézt. Jsi odvážná. Máš to krásně nafocené... Hezký večer Baru!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moni, jak jsem se přiznala Myyně, v doprovodu a napodruhé. To asi není odvaha, ale šílenství. Ovšem proč nedělat věci, které nás baví, že? Děkuju!

      Vymazat
  9. Fotky jsou parádní, tohle mě taky přitahuje. Ale měla bych strach jako hrom.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, Katko. No právě ten strach je na tom jedna z těch věcí, co člověka žene dál :-)

      Vymazat
  10. Juuuu paradna reportaz. Tiez milujem stare objekty, do starych opustenych domov by som rada vosla, ale do domov obyvanych spoluobyvatelmi ma nikto nikdy nedostane

    OdpovědětVymazat
  11. Lezu všude, jen co je branka otevřená, chybíci okno, adrenalin letí nahoru a já mačkám spoušť jak bláznivá :-) Úplně tě chápu! Staré domy a opuštěné továrny mají své kouzlo :-) A nejlepší je když se daji na fotky zachytit i lidé. To jsou pak super photo stories.
    Baru, máš to krásně nafocené! Foť dál :-)

    OdpovědětVymazat