Tak jo. Další várka fotek z cest. U moře se dá nejen koupat, ale podnikat i spoustu výletů do překrásných míst a měst. Jedním z nich je i starobylé městečko Stari Bar, které je historickým předchůdcem Baru a leží
několik kilometrů od jihovýchodního pobřeží Černé Hory na úpatí pohoří
Rumija. Mimochodem, ty kopce jsou fakt fascinující! Čas se tu zastavil už dávno, když tu v 19. století nechali Turci
vybuchnout své sklady střelného prachu a exploze rozmetala 230 staveb.
Proto se mu taky říká město duchů. Ale i to, co se z něj zachovalo, je
překrásné. Posuďte sami.
Tentokrát začnu od samého vrcholu. V nejvýše položené části se nachází pevnost a tyhle úchvatné a dechberoucí pozůstatky akvaduktu, který vystavěli Benátčané a který kdysi zásoboval město vodou z hor. To je něco tak úžasnýho, že jsem se nemohla z tohoto místa odtrhnout. A ty kopce, to je prostě pecka. Syrové, drsné. Prostě wild and beautiful.
Pochopitelně, že jsme se vyškrábali až nahoru na pevnost. Přestávky na pití byly nezbytné, horko bylo sužující, ale přesto bych si to dala hned znovu. Snad i proto, že jakmile se prázdniny přehoupnout za svatou Annu, ztrácí sluníčko na síle. Tady bude pálit ještě dlouho a ty kameny musejí sálat snad i v zimě.
Stari Bar svojí historií sahá až do 9. století. V 15. století jej opevnili Benátčané, přesto nakonec skončil v rukou Turků. A jak to dopadlo? Blbě. Turci ho okupovali až do 19. století a roce 1878 ho při svém vynuceném odchodu taky zničili. Jak už jsem psala, nechali zde vybuchnout sklady střelného prachu. Některé budovy se částečně zachovaly, i když tu původní krásu asi už nic nepředčí. Dominantou je mimo jiné i zvonice a pozůstatky městských hradeb.
V nejlepší kondici se dochovaly biskupský palác z přelomu 14. a 15. století a malé kostely sv. Kateřiny a sv. Venerandy. V posledních letech se zde snaží o záchranu a rekonstrukci některých ulic a budov a já jim moc fandím, protože tohle je opravdu ráj na zemi.
Stari Bar je plný malých útulných hospůdek, kaváren a restaurací. Jednu z nich jsme taky navštívili. Čím je ale taky Bar a jeho okolí proslulý, jsou olivové háje. My jsme se vydali na místní olivovou farmu, kde jsme si nakoupili olej, olivy a olivová mýdla.
Pěstování oliv v Baru má dlouhou tradici a i když je tu olivový olej poměrně drahý, je naprosto top, co jsem kdy měla. Najdete tu údajně i olivovník, který byl zasazen před více než 2000 lety, a měl by být i nejstarším olivovníken na světě! Ty, které vidíte na fotkách, jsou staré tak 600 - 900 let. Takže kdyby někdo ještě letos navštívil tohle úžasné místo, nezapomeňte si olivový olej určitě koupit. No a kdybyste přivezli jednu láhev i pro mě, bude nejšťastnější! A to je konec. Příště už se podíváme do delty řeky Bojany.
Cestování zdar!
Foto © Barbora Grünwaldová
Fotografie podléhají autorskému zákonu. Jejich užití bez mého souhlasu není možné.
Nádhera.....taková místa miluji.
OdpovědětVymazatJá taky! :-)
VymazatKrásné místo. A ta "slow food" restaurace vypadá úžasně. Hned bych si tam poseděla.
OdpovědětVymazatVšechny tu byly příjemné. A místo mě opravdu překvapilo. Loňský Kotor nasadil laťku příliš vysoku a tak už jsem se bála, že ho nic nepřekoná, ale Stari Bar byl stejně "vysoko" :-)
VymazatPropojeni hor a historie, tveho fotaku a zaverecneho olivoveho haje nema chybu, super. M.
OdpovědětVymazatHory jsou prostě úžasná kombinace se vším :-) Ať už historie nebo voda.
VymazatBari, krásné fotky .... tvou expedici Balkán sleduji a kochám se, kochám .... Marki
OdpovědětVymazatDěkuju, Marki, jsem ráda!
Vymazat