Krásný začátek týdne všem! Drželi jste mně pěsti a dobře to dopadlo, díky moc! Celé to nestálo za ten strach. Pár dnů jsem sice nemohla používat pravou ruku, tudíž ani psát, natož fotit, tak jsem se alespoň prohrabávala starýma fotkama a přečetla dvě knížky. Teď už můžu ruku zapojit, ale musím šetřit zápěstí a když nemůžu fotit, aspoň skenuju ty starý fotky do počítače. Vyhrabala jsem opravdu moje úplně nejprvnější fotky z analogu a i když jejich kvalita je dost šílená, mám k nim zvláštní vztah. Bylo mi 9 let, bylo to na ostrově Hvar a už tenkrát se mi líbila architektura. Fotky starý 28 let a moje, není to paráda? Možná bych se měla děsit toho, jak ten čas letí, ale to všichni víme a pořád to všude čteme a tak se z toho fakt raduju.
A když už jsem se těma fotkama probírala, víc než kdy jindy jsem cítila, že je konečně na čase, dát tomu všemu nějaký ten punc a splnit si svůj další sen, který mě drží bezmála víc než deset let a tak jsem se rozhodla, že si dodělám tu fotografickou školu. Sice je to denní studium, ale věřím, že se to zvládnou dá, jen musím počkat, až Vítek nastoupí příští rok do školky. No a protože jsem se fakt docela nudila, hned jsem zavolala panu řediteli a zjistila si všechny podrobnosti. A že se mám na co těšit! Dějiny fotografie, práce ve fotokomoře a třeba experimentální foto, které mě hodně láká. To je sen! Je to sice ještě daleko a jak jsem si letos docela trpce na vlastní kůži vyzkoušela, že plánovat se raději moc nemá, tohle pro mě bude obrovský hnací motor. Dneska je to docela těžký. Fotografů je jako máku a vlastně každej, kdo si koupí zrcadlovku,
je za dva tři měsíce profík a fotí. Ale já se chci posunout dál, chci se
naučit další nové věci a doplnit si nejen technické znalosti. A když
uspěju, udělám teoretickou zkoušku a obhájím absolvenskou práci, budu zase o malý krok dál.
Černobílé fotky mám asi nejraději a některé z těchto jsou i strašně moc staré a nevím, kdo je fotil, ale mám je ráda. Moje máma ještě ve škole, moje babička, já s rodiči na vítání občánků, svatba rodičů atd. Doufám, že i moje děti budou mít jednou k fotkám pozitivní vztah a neskončí na smetišti dějin.
Prima celý týden, díky za podporu a do středy můžete pořád soutěžit!

Foto © Barbora Grünwaldová
Fotografie podléhají autorskému zákonu. Jejich užití bez mého souhlasu není možné.
Báro, jsem moc ráda, že to máte zdárně za sebou, a že máte i takové plány! Tak ať se vše vydaří! Z rodinných fotek je vidět, jak si jste podobná s maminkou. Zaujaly mě ty fotky z Hvaru, byli jsme tam letos,ten pohled na město z parkoviště mám taky vyfocený :) A ta fotka za trajektu, tam už je vidět, že jste to měla "v oku" už tehdy :). Moc pěkný a přeju hodně zdraví a zdaru. Renata
OdpovědětVymazatRenato, tak to by mě zajímalo jak moc se ostrov za těch 28 let změnil :-) Říká se, že je jeden z nejkrásnějších a je pravda, že mně se tenkrát líbil moc, i když jsem byla devítiletá holka. A plány ... no spíše sny, protože plánování už se trochu bojím, ale zase nějaké vize a cíl cesty být musí, že jo? Děkuju a přeju krásné podzimní dny.
VymazatBáro, tak Vám můžu někdy hodit pár fotek do úschovny. Pokaždé jsme jezdili na pevninu, ale letos jsme udělali změnu a byli jsme nadšení(tedy většina naší skupiny...). Hvar se nám moc líbil a letos, jak hodně pršelo, tak byl asi zelený víc než jiné roky. A je to přesně jak píšete, nějaké vize a cíle mít člověk musí a musí se snažit,a zda se uskuteční, nebo ne, tak to prostě pokaždé z nějakého důvodu mělo být:) Díky!
VymazatTak to bych byla moc ráda! Chtěla bych vidět jak to tam po těch letech vypadá. Email najdete v kontaktech. Děkuju!
VymazatTo musí být supr si to prohlédnout po takové době! Hrozně ráda si prohlížím staré fotky a jsem ráda, že naši tolik fotili a vše řádně uskladnili a pojmenovali do fotoalb.
OdpovědětVymazatDržím palce, ať se sen o dodělání fotografické školy vyvede! .)
Děkuju AnnNe! Jo je to fajn. I když naši moc nefotili, pár alb sice máme, ale stejně se nejraději prohrabuju ve velké krabici, kde je mišmaš různých fotek, když byli moji rodiče ještě malí.
VymazatTy jo, Báro, ta fotka s řetězem a mořem se mi líbí moc. Je tajemná :).
OdpovědětVymazatA to rozhodnutí o škole formou denního studia obdivuju. Já už bych to nedala, to denní chození do školy :).
Když já chci studovat u jednoho konkrétního fotografa a ten to má jen jako denní studium. A navíc to jsou jen dva semestry, pondělí až čtvrtek škola, pá pro samostatnou práci. Třeba mě ta odvaha zase přejde, ale spíš doufám, že ne :-)
VymazatJo,jo, už tenkrát jsi měla fotografické oko! A proto ta škola je dobrý nápad! Teorie je důležitá. Myslím, že každý by měl mít nějaký cíl a jít za tím. U mě je to teď angličtina. Makám na tom.
OdpovědětVymazatMám doma taky spoustu černobílých fotek, ale musí být v krabici, jsou hrozně tvrdé a do alba se nehodí.
Baru a už plánuješ nějakou vánoční dekoraci? Jak to letos vidíš?
Jani, s tou angličtinou máš můj obdiv, v tom výrazně pokulhávám. Vánoční dekorace budou letos minimální :-) Objednala jsem si takový kovový pidi svícen, teď hledám v krabici kulatá světýlka z loňska, slíbila jsem je klukům už teď a zatím jiné další plány nemám. Ale ještě bych chtěla nějaký pěkný mimi svícen na slavnostní tabuli, musím něco vymyslet.
VymazatTy krabičkovitý auta jsou super! :D Ve škole držím palce, já se vždycky nadchnu a pak to vzdám, vůbec bych se mezi dvacítkama necítila dobře. :D Tak se aspoň hlásím každý půl rok na nějaký kurz jednou týdně a hned mě ta představa o docházení do školy přejde. :) Je jeden obor za který bych se upsala i ďáblu a do školy by mě i dostali, ale ten neexistuje. :)
OdpovědětVymazatNo taky jsem věk řešila a to jsem určitě starší než ty, ale co. Aspoň omládnu, i když tak stará se zase necítím :-)
VymazatBaru, krása a samé dobré zprávy:-D
OdpovědětVymazatUž se těším, jak budeš referovat ze školních "lavic"!
No to já taky :-) Děkuju!
Vymazat