středa 8. října 2014

Nuovo

Vlastně ani nevím, proč bych se tu měla svěřovat, ale poslední dobou jsem blogování asi tak trochu přejezená nebo co. Znají to zřejmě všichni, kdo píší svoje blogy. Jednou za čas přijde takový útlum a ten já teď asi právě mám. No ... možná to není ani tak útlum jako spíš potřeba jít trochu jiným směrem? Nevím. A tak se nějak uzavírám sama do sebe, do svého světa a je mi tam fajn. Spousta věcí kolem mě jen projde, aniž by něco zanechala. A je to v pořádku. Něco ovšem zanechá otisk a to něco si musí člověk střežit. A fotografie jsou pro mě neskutečnou svobodou vyjadřování. Dlouho jsem hledala parťáka pro JABLKO NA ZDI, až mi zůstal v hledáčku jen STÍN. Tuhle novou dvojičku můžete najít v eshopu na Fleru. Myslím, že k sobě patří. Obě fotografie jsou ve formátu 50 x 50 cm a jsou adjustovány (nalepeny) na Gata desku s následnou laminací. Opatřeny jsou háčkem na zavěšení a jsou signovány. Pouze limitovaný počet. Je to nový směr, kterým by se moje fotky mohly ubírat. Čím dál tím víc mě baví tisknou na jiné povrchy než jen papír. Ale myslím, že každá fotka chce svoje.


 Takhle nějak by jim to mohlo vedle sebe slušet.

A co to vlastně ta Gata deska je? 5mm silná černá deska z lehkého materiálu. Hrany jsou černé a rovné. Oproti bílým Kapa deskám má Gata deska lepší životnost, nekroutí se ani ve větších formátech. Je zkrátka kvalitnější a proto také dražší.  Je dokonce odolná vodě a vlhku. Tak jsem zvědavá, co na ně řeknete. Vím, že to není pro každého, ale to je taky v pořádku. Jsem smířena s názory, že některé moje fotky jsou depresivní, i když já říkám spíše melancholické a jsem za tyto názory ráda, protože to je pro mě zpětná vazba, že jsou jiné. A já se chci začít více profilovat. Takže časem z eshopu možná některé fotky zmizí úplně. Věřím, že tyhle dvě si svého majitele taky najdou. Obě jsou jiné a přesto mají něco společného (kromě černobílého provedení). Poznáte co? 


Fotografie podléhají autorskému zákonu. Jejich užití bez mého souhlasu není možné.

8 komentářů:

  1. Baro-mne se tve fotigrafie moc libi, protoze mam rada cerno-bile fotky, ktere casto zdurazni hloubku a silu v tom, co se na nich prave odehrava. A ta melancholie? Prichazi podzim a my vsichni se jakoby stahujeme do svych niter... At je ti v tom dobre!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A já mám zase ráda tvoje dorty, i když jen virtuálně :-) Děkuju a krásné podzimní dny!

      Vymazat
  2. Báro, viděla jsem je už na FB a jsou moc pěkné a zajímavé, jak jsou na té desce. Pro mě něco nového. A že má člověk útlum? Já se takhle stahuji přechod zima jaro poslední 3 - 4 roky. Najednou přestávám komunikovat, vyhledávat lidi. Potřebuji prostě nějaký čas pro své nitro, asi způsob obrany, jak přežít v tomto rychlém světě :-). A celkově vás blogerky obdivuji, protože vymyslet téma, napsat článek, udělat pěkné fotky. to vše chce čas. V poslední době jsem ráda, když prolítnu pár českých blogů, na mé oblíbené finské se skoro nedostanu a to už je, abych něco okomentovala. Tak přeji krásné, kreativní a objevné období

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No já poslední dobou čtu už jen 5 možná 7 oblíbených blogů a jinak to mám dost stejně. Ale ono mi to docela vyhovuje. Je mi v té ulitě dobře. Občas se překonám a na chvíli vylezu jao třeba včera, abych si zase mohla "zalézt". Děkuju za zastavení a krásné podzimní dny!

      Vymazat
  3. Báro, tu únavu z blogování znám. Já to mám teda z toho, že nestíhám a mám toho moc. A pak se bohužel začíná vytrácet i ta radost. Ale blog mě hrozně moc baví, nechci se ho vzdát, tak spíš odbourávám třeba facebook. O instagram se už vůbec nepokouším, to už bych nedala, protože se znám a pořád bych opět přemýšlela, co já tam dnes zase dám ....:-) Tak si chvíli odpočiň a ono ta radost zase přijde! Jinak já mám tyhle "depresivní" fotky ráda, mají na člověka většinou nejsilnější dopad. A jen tak na okraj - nejsi ty náhodou štír? :-))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Na nedostatek práce si taky stěžovat nemůžu ;-) A někdy je to právě docela fajn, protože ano, jsem štír a mám tendenci v tomto stavu zabředávat a potom vznikají fotky tohoto typu. Bylo to sice takové postesknutí, ale ve skutečnosti to mám ráda. A hlavně děti mě moc dlouho v klidu nenechají :-) Důležitý je si to pohlídat a nezabřednout. Tak pěkné podzimní dny přeju.

      Vymazat
  4. Mě to přijde úplně přirozené, na chvíli se stáhnout, načerpat nové dojmy, inspiraci, uspořádat si myšlenky. Já pauzíruju pořád:-) Možná jsem trochu mimo, ale mě tvoje fotky nepřipadají depresivní ani trochu, ani jedna. Krásný pobyt v ulitě ti přeju:-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. V ulitě je prima, i když jsem asi šnek, protože pořád vylízám a zase zalízám. Mám to teď trochu jako na houpačce a co bylo včera, neplatí dnes :-) Asi nějaký vibrace či co. A děkuju!

      Vymazat