čtvrtek 24. července 2014

Brněnská architektura podruhé

Můj instagram můžete brát vždycky jako předzvěst toho, co bude na blogu. A protože mnozí z vás zaznamenali o víkendu brněnskou architekturu, víte asi už, co vás dnes čeká. V dubnu jsem na blogu publikovala první díl o meziválečné brněnské architektuře a slibovala jsem vám pokračování. Jenže potom byly moje plány na nějakou dobu zhatěny a až o uplynulém víkendu jsem se dostala v klidu do Brna, abych pro vás, kdo máte rádi architekturu stejně jako já, nafotila a sepsala pokračování. V březnu jsem se zúčastnila dvou přednášek na téma architektura Brno meziválečné I. a II. a mám obsáhlý seznam staveb v Brně, které si chci v klidu projít a prohlédnout.  První díl můžete najít zde.  A na další pojďte kouknout.


 Městská ubytovací kancelář (dnes Čedok) 1927 - 1928, arch. Oskar Poříska, ul. Nádražní.

 Městská ubytovací kancelář (dnes Čedok) 1927 - 1928, arch. Oskar Poříska, ul. Nádražní.

 Městská ubytovací kancelář (dnes Čedok) 1927 - 1928, arch. Oskar Poříska, ul. Nádražní.

 Městská ubytovací kancelář (dnes Čedok) 1927 - 1928, arch. Oskar Poříska, ul. Nádražní.

Nepřehlédnutelná budova z pera architekta Oskara Pořísky u vlakového nádraží v Brně. Hned naproti České poště. Dříve sloužila návštěvníkům veletrhů jako informační kancelář, dnes v budově sídlí CK Čedok. Funkce tedy byla kupodivu zachována. Dvoupodlažní objekt se zaobleným nárožím připomíná loď. Ve svojí době měla budova největší luxferové okno v Brně. Do dnešní podoby však prošla několika přestavbami. Funkcionalistický styl doplňují kruhová okna. 


 Nádražní poštovní úřad 1938, Bohuslav Fuchs, ul. Nádražní.

  Nádražní poštovní úřad 1938, Bohuslav Fuchs, ul. Nádražní.

 Nádražní poštovní úřad 1938, Bohuslav Fuchs, ul. Nádražní.

 Nádražní poštovní úřad 1938, Bohuslav Fuchs, ul. Nádražní.

Nádražní poštovní úřad 1938, Bohuslav Fuchs, ul. Nádražní.

Nádražní poštovní úřad 1938, Bohuslav Fuchs, ul. Nádražní.

Budova se nachází hned naproti Čedoku a byla postavena podle návrhu Bohuslava Fuchse. Byla postavena na místě bývalých hradeb a hradního příkopu, takže její stavba byla kvůli špatnému podloží problematická. Z toho důvodu ji tvoří železobetonový suterén a vlastní budovu potom tvoří lehká ocelová konstrukce, takže zajišťuje možnost snadného přemístění celé stavby, se kterým už se tenkrát tak nějak počítalo. Pravidelnost oken narušuje jen oblouk nad vstupem. Jinak je to čistý funkcionalismus.



 Administrativní a nájemní dům První moravské spořitelny 1937 - 1939, Josef Polášek, Ondřej Oplatek a Heinrich Blum, ul. Jánská.

 Administrativní a nájemní dům První moravské spořitelny 1937 - 1939, Josef Polášek, Ondřej Oplatek a Heinrich Blum, ul. Jánská.

 Administrativní a nájemní dům První moravské spořitelny 1937 - 1939, Josef Polášek, Ondřej Oplatek a Heinrich Blum, ul. Jánská.

 V architektonické soutěži sice zvítězily návrhy pánů architektů Josefa Poláška a Ondřeje Oplatka, ovšem ke spolupráci byl přizván i Heinrich Blum. Jedná se o reprezentativní budovu se světlým keramickým obkladem a travertinovým rizalitem.  V budově dnes sídlí Česká spořitelna. Původně byly navrženy dvě budovy, jedna sloužila jako provizorní sídlo a po dokončení centrální části s halou byla přizpůsobena na kancelářské a obchodní prostory. V horních částech byly byty. 


 Obchodní dům Brouk a Babka 1934 (dnes Baťa), Miloslav Kopřiva, ul. Česká.

  Obchodní dům Brouk a Babka 1934 (dnes Baťa), Miloslav Kopřiva, ul. Česká.

  Obchodní dům Brouk a Babka 1934 (dnes Baťa), Miloslav Kopřiva, ul. Česká.

  Obchodní dům Brouk a Babka 1934 (dnes Baťa), Miloslav Kopřiva, ul. Česká.

Původně firma dvou spolužáků Brouka a Babky, která byla založena už v roce 1908 a existovala až do znárodnění v roce 1948! Pětipatrová budova na České ulici má volné přízemí na sloupech s výklady. Opět pásová okna, poslední patro tvoří terasu. Dnes budova slouží firmě Baťa.


 Hotel Avion 1926 - 1927, Bohuslav Fuchs, ul. Česká.

 Hotel Avion 1926 - 1927, Bohuslav Fuchs, ul. Česká.

Hotel Avion 1926 - 1927, Bohuslav Fuchs, ul. Česká.

Původně nízkopodlažní hostinec předělaný podle návrhu Bohuslava Fuchse na hotel. Fuchs se musel vypořádat s extrémně úzkou parcelou 8 x 34 m. Fasáda hotelu má opaxitový obklad a nezvykle velká okna. Existuje snad projekt na rekonstrukci hotelu od Evy Jiřičné, ale co se kolem toho děje či neděje bohužel nevím. Původní interiéry jsou prý zdevastované, přesto bych se strašně ráda dostala dovnitř na prohlídku. 


Sokolovna a společenské centrum Stadion 1928 - 1929, Miloš Laml, Kounicova ul. 

 Sokolovna a společenské centrum Stadion 1928 - 1929, Miloš Laml, Kounicova ul. 


 Sokolovna a společenské centrum Stadion 1928 - 1929, Miloš Laml, Kounicova ul. 


Sokolovna a společenské centrum Stadion 1928 - 1929, Miloš Laml, Kounicova ul. 
 
 Sokolovna a společenské centrum Stadion 1928 - 1929, Miloš Laml, Kounicova ul. 


 Sokolovna a společenské centrum Stadion 1928 - 1929, Miloš Laml, Kounicova ul. 


 Sokolovna a společenské centrum Stadion 1928 - 1929, Miloš Laml, Kounicova ul. 

Další úžasná funkcionalistická stavba v Brně. Stadion na Kounicově ulici nedaleko centra. Tehdejší Sokol vyzval architekty Jindřicha Kumpošta, Antonína Blažka a Miloslava Kopřivu, aby navrhli projekt na výstavbu tělocvičny a společenské místnosti. V soutěži vyhrál návrh Jindřicha Kumpošta, který ovšem nebyl schopen z technických důvodů dokončit projekt včas a proto byl nakonec vyzván Miloš Laml, aby zakázku převzal a dokončil. Jediným dekorativním prvkem je monumentální vstupní prostor, jinak je to opět čistý funkcionalismus. Myslím, že tahle budova se opravdu se hodně povedla. A na Kounicově ulici to není zdaleka jediný architektonický skvost. Mezi další patří například Obchodní akademie od J. Röslera, Nemocenská pokladna od J. Syřiště, Zemský dům od K. Náhůnka, který je momentálně zvenčí v dost nepěkném stavu a taky Ředitelství pošt a telegrafů od Františka Roitha. A tu bych vám ještě ráda představila a pro dnešek konec :-)


 Ředitelství pošt a telegrafů 1923 - 1925, František Roith, Kounicova ul. 


 Ředitelství pošt a telegrafů 1923 - 1925, František Roith, Kounicova ul. 


Ředitelství pošt a telegrafů 1923 - 1925, František Roith, Kounicova ul. 
 
Ředitelství pošt a telegrafů 1923 - 1925, František Roith, Kounicova ul. 
 
 Ředitelství pošt a telegrafů 1923 - 1925, František Roith, Kounicova ul. 


 Ředitelství pošt a telegrafů 1923 - 1925, František Roith, Kounicova ul. 


Ředitelství pošt a telegrafů 1923 - 1925, František Roith, Kounicova ul. 

No není to kráska, řekněte ... Je! Monumenstalismus křísnutý kubismem. Postavena podle návrhu pražského architekta František Roitha a budova je to opravdu velkolepá. Fasáda je plasticky členěna římsami, pilastry a rizality, vstup s dórskými sloupy a balkonem s balustrádou. Budovu dále zdobí plastické koláže sochaře Zdeňka Pešánka. A teď mi vysvětlete, jak na takovou budovu (a nejen na tuto) může nějaký barbar umístit světelnou reklamu, byť se jedná o lékárenský kříž? To mi hlava nebere. Stejně jako další obludné reklamy třeba na již zmiňovaném Stadionu na Kounicově ulici. Ruce bych jim za to usekla. 


A na závěr jsem vás chtěla pozvat na kávu do nové kavárny Morgal, která byla nedávno otevřena v Místodržitelském paláci na Moravském náměstí. Jaké bylo ale moje zklamání ....






Zrovna v neděli měli otevřeno až od 13 hodin, takže jsem jen nakoukla a kávu si musela dát jinde. Po takové procházce mě řádně kručelo v žaludku a tak jsem zavítala do oblíbené restaurace Italia baru na Zámečnické ulici. To je sázka na jistotu. Chodím sem už více než deset let a lepší italskou kuchyni v Brně nenajdete. Specializují se tedy hlavně na pizzu, ale také těstoviny a další, je tu vždy úžasně milá obsluha a k výběru jídla nepotřebuji ani jídelní lístek. A chodí tam Italové :-) Takže až budete v centru Brna a budete mít hlad už před polednem, zajděte si určitě tam. No a Morgal snad příště.

  


K obědu jsem si dala výborné ravioli plněné dýní, sypané šalvějí a parmazánen a samozřejmě espresso. No a ve svém bloku jsem si mohla odškrtnout další stavby, které jsem chtěla vidět. 




Brno je krásný město a úplně nejvíc ho miluju o víkendech. Ulice jsou totiž téměř liduprázdné a člověk tak může bez větších omezeních chodit s hlavou vzhůru a kochat se. A že je čím se kochat!
Tak snad jsem vás neunudila k smrti tak dlouhým příspěvkem, ale zkrátit to prostě nešlo.
A nezapomeňte soutěžit!


Fotografie podléhají autorskému zákonu. Jejich užití bez mého souhlasu není možné.

10 komentářů:

  1. Moc pěkný a zajímavý článek, architektura a urbanismus mě taky moc baví. Brno je město krásných pokladů a zdroj moderních hnutí :). Já jsem se v Liberci zatím dostala k předválečné architektuře, která je neskutečná a pořád mě uchvacuje. Bydlím ve staré části od níž vedou ulice a ulice se starými vilami v secesním stylu a kdykoliv jdu pěšky do města tak si představuju jak by se v nich bydlelo. Teď je řada těch vil rozdělena na byty i tak to může být zajímavé a originální bydlení.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Předválečné období bylo taky zajímavé nejen v této oblasti. Ale mezi válkami se stavělo hodně a hodně se budovalo, tak je z čeho čerpat. A těch bytových domů v Brně! To je nádhera. A ještě větší nádhera by byla v nich bydlet :-) Taky si vždycky představuju jak se v nich bydlelo. Když si vybavím Liberec, tak vidím právě ty secesní vily, je jich tam fakt spousta. No doufám, že se na pár přednášek o architektuře po prázdninách ještě dostanu :-)

      Vymazat
  2. Naproti Čedoku, v paláci Padowetz jsem pracovala :). A nahoře za Čedokem bývala supr letní zahrádka, kam jsme utíkali o polední pauze, kterou jsme měli striktně pouhou půl hodinu, ale na jeden drink to stačilo :).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jestli myslíš tu pod schodama, tak ta je tam pořád :-)

      Vymazat
  3. Moc povedené fotky Barboro! Architektura, hlavně ta meziválečná je moje hobby. A ještě, pokud příště půjdete v Brně na nějakou dobrotu, zavítejte o pár kroků dál na náměstí u nové radnice vedle vchodu do pasáže Jalta. Je tam malý španělský bar s výbornými chlebíčky, vínem, sýry...skvělou obsluhou, pěkným interiérem. Chodíme tam moc rádi. Jmenuje se Don Pintxos. https://www.facebook.com/pages/Don-Pintxos/288289851211716?fref=ts

    OdpovědětVymazat
  4. Brno je Brno, velká dědina...:-) Důvěrně známá místa, člověk si to šontá procházkou od nádru přes Masaryčku, Svoboďák, Čáru, pak to vezme na Kounicovu (dříve Leninku), krásné časy středoškolských studií :-) Moc hezká procházka, člověk si už ani neuvědomuje, že taky občas musí zvednout hlavu a budovy si prohlédnout, aby viděl, jak je Brno pěkné...
    Eva O.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo jo, tak to je. Já tu hlavu zvedám poměrně často, protože je na co koukat.

      Vymazat
  5. Baru, díky moc za tenhle parádní report ♥
    Zase jsem si to pěkně alespoň virtuálně prošla a oživila si ty krásné budovy, kolem kterých jsem několik let denně chodila ... ten hotel Avion mě fascinoval už tenkrát a ta První moravská spořitelna ... krása ...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem ráda, že někdo moje nadšení sdílí :-) Děkuju ♥

      Vymazat