středa 12. února 2014

Tak trochu pánská ...

Samozřejmě, že když jdete o víkendu na výstavu, je potřeba zážitek v klidu a pohodě prodiskutovat u dobré kávy a třeba nějakého dortíku. No a když jdete s mužským doprovodem, o to víc pečlivě zvažujete, kde by se mu mohlo líbit. Tentokrát jsem vybrala kavárnu Air cafe na Zelném trhu v Brně. Ovšem pozor. Převládá tady více mužské energie a celá kavárna se nese v tomto duchu. Úplně si dovedu představit, že sem zajdu s otrochu starším mužským doprovodem večer na drink. Což ale neznamená, že se tam dámy nebudou cítit skvěle! Já o sobě tvrdím, že u mě ta mužská energie taky převládá, proto mi tam bylo velice příjemně.




Po příchodu do kavárny jsme se takticky usadili do rohu, odkud jsme mohli stategicky pozorovat návštěvníky kavárny. Taky tak strašně rádi pozorujete lidi? Stačili jsme si akorát objednat, když se kavárna začala plnit hosty a brzy nebylo skoro volné místo. Co mě ale překvapilo, že od stolečků s protlétanými židlemi a značnou patinou, bylo slyšet spíše angličtinu. 




I zde si můžete dát jednodruhovou kávu nebo výbornou horkou čokoládu s domácí šlehačkou. A taky mrkvový dort. Kavárna ovšem nabízí velký výběr koktejlů, míchaných drinků a prý vzácné rumy, což jsem vzhledem k tomu, že jsem řídila, nebyla schopna posoudit.





Dokonce jsme tu potkali i pana kavárníka a sběratele leteckých rekvizit v jedné osobně. Albert Kronek je zcela jistě člověk na správném místě a ví jak se to dělá.




Fotit kavárnu bez lidí je jako pít šampaňské bez bublinek. Právě její návštěvníci dělají kavármu kavárnou a významně dotvářejí její atmosféru. Samotný nábytek, dekorace a káva k tomu nestačí. Zmáčknout spoušť nad naaranžovaným stolečkem je mnohem jednodušší, i když výtvarná fotografie má svoji nepopiratelnou estetickou hodnotu a vyžaduje určitou dovednost. Proto se snažím vnést do fotek především ducha a kouzlo okamžiku. Mám ráda konfrontaci z očí do očí. Někdo nehne ani brvou, když vytáhnu foťák, jiný uhýbá. Někdy se díky focení dám do řeči s lidmi, které bych normálně bez povšimnutí minula. Navíc bez této "otrlosti" by nemohla vzniknout reportážní fotografie, která tak krásně doplňuje zprávu či článek. A tak je stále co se učit. Ale to jsem malinko odbočila ... Vraťme se do kavárny!

Hraje tu jazz! Další pozitivum pro kavárnu. Příště sem zajdu večer a na baru si dám B52 :-) Pokud někdo neví, tak B52 byl jednak letecký bombardér, ale zde je to drink těžkého kalibru, který se podává zapálený. Tudíž nic moc pro dámy, že? Kavárnu najdete přímo v budově Moravského Zemského muzea a je to opět další kavárna, které nemůžu nic vytknout. Naopak velmi pochválit.

PS: neměla bych tento blog přejmenovat třeba na Blog kavárenské povalečky?

Mějte fajn den!


Foto: Barbora Grünwaldová

15 komentářů:

  1. Kavárny s mužským espritem jsou fajn. Nikdy nechybí dnešní noviny a zajímavé dekorace.
    Možná bychom mohly založit blog kavárenských povaleček s členkami z celé republiky, které by vkládaly svoje lokální povalovací tipy. :)

    OdpovědětVymazat
  2. To už docela jo! :-) Ale máš to moc pěkně nafocené. Já pořád bojuju se světlem....no musím trénovat:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky! :-) Práce se světlem je opravdové mistrovství, ale dost taky záleží třeba na tom, jakou světelnost má objektiv. Tam je to hodně znát.

      Vymazat
  3. Tak v klubu kavárenských povalečů bych nesměla chybět:) Hezký fotky!

    OdpovědětVymazat
  4. Báro, skvělá reportáž! Tuhle kavárnu jsem vždy míjela bez povšimnutí. Na vašich fotkách vypadá poutavě kavárensky. Chodím ráda o kousek dál k Petrovu. Nedaleko schodů je kouzelná kavárna Dvorek pod Petrovem. Bývají tam večery s klavírem, večerní čtení a také třeba cimbálovka. Tu já moc nemusím, ale prostředí je tam krásné. Zajděte, bude se vám tam určitě líbit. Miluju to tam hlavně v létě, venku na dvorku. Posezení pod kaštanem nemá chybu

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Táňo, díky za tip! Určitě se tam někdy zastavím. Ty schody vedoucí k Petrovu mě lákají už dlouho na focení.

      Vymazat
  5. K Blogu kavárenské povalečky bych se hrdě hlásila.
    Jinak fotky super, nejlepší je s tou paní, co si dává dortík do pusy a přitom vyplazuje jazyk. Já to takhle neumím. Pořád to zkouším a já mám prostě jazyk v puse. Každý to má prostě jinak!
    Na těch proplétaných židlích už jsem seděla a moc se mi to nelíbílo. Měla jsem pocit, že každou chvíli praskne. Ale je to jen dojem, samozřejmě je pevná a snese hromady zadních částí těl......
    Hezký den Baru.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jani, já ostřila na ty skleničky s vínem vpravo, jenže paní v tu chvíli otevřela pusu. Opakovat záběr už nebylo možné, protože se vrátila majitelka jedná ze skleniček :-) Na kavárenském povalečství nevidím nic špatného, navíc, já ho pokaždé spojím s nějakou kulturní akcí nebo výstavou. V pondělí jsme s Marťem byli u nás ve městě na výstavě Poezie v obrazech, byla to dětská díla, moc pěkné. Židle byly v pohodě :-) Děkuju!

      Vymazat
  6. V referendu o přejmenování blogu, jsem pro:-)
    Ale hlavně vím, komu bych návštěvou této kavárny, udělala zaručeně euforický šok! Naší létající příbuzní, by se od tamtud, asi nehnuli...tedy v případě, že je zavezu do Brna:-)))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jenomže já pořád víc fotím, než se válím v kavárnách :-) Zdravím létající příbuzné :-)

      Vymazat
  7. Bomba, tak ta by se manželovi líbila :-) no a jazz to se líbí zase mě ;-). Děkuji za tip

    OdpovědětVymazat
  8. Hanka Francová13 února, 2014

    Hmmmmm, zajímavá kavárna, taková originální......ještě jsem takovou nepotkala :o))))) Ta by se určitě líbila mému tatínkovi, ten je takový jazzman :o)

    OdpovědětVymazat